Když sociální demokraté v roce 2008 podávali stížnost proti tzv. karenční době při pracovní neschopnosti zaměstnance, Ústavní soud vám vyhověl a první tři „bezplatné“ dny nemocenské zrušil. Patrně vás jeho dnešní zamítavé stanovisko překvapilo.

Vycházeli jsme z toho, že už tu jedno rozhodnutí Ústavního soudu v obdobné věci bylo a věřili jsme, že argumenty, které tenkrát zazněly, budou dostatečné proto, aby Ústavní soud rozhodl ve stejné věci obdobným způsobem.

Hodláte i nadále prosazovat zrušení karenční doby?

Rozhodnutí se nám nelíbí, ale na druhé straně je to rozhodnutí Ústavního soudu, a to budeme respektovat. A budeme hledat samozřejmě jiné cesty. Budeme usilovat o změnu zákona, ať už před volbami nebo po volbách, aby první tři dny nemocenské placené byly.

Existuje ještě jiná cesta, jak dosáhnout podle vás lepších podmínek pro zaměstnance?

Tady se určitě ještě otevírá prostor, který zákon umožňuje, totiž aby v kolektivních smlouvách odbory dojednaly pro zaměstnance lepší podmínky. Dá se očekávat, že po dnešním rozhodnutí soudu může dojít k silným tlakům na to, aby tato otázka byla řešena nikoli formou zákona, ale kolektivním vyjednáváním.

Čeká vás tedy jednání s odbory na toto téma?

To je záležitostí odborů. Samozřejmě s odbory konzultujeme některé záležitosti, které se týkají záležitosti zaměstnanosti. Stejně jako se zaměstnavateli.

Jakou měrou současný systém doléhá na zaměstnance?

Vnímáme tento problém i v souvislosti se zaváděním a rozšiřováním poplatků ve zdravotnictví. Zaměstnanec platí poplatky od prvního dne, ať už to jsou poplatky v nemocnici, za léky a podobně, a na druhé straně nemocenskou za první tři dny nemoci nepobírá.

Zastánci současného systému, kdy se tzv. nemocenská začíná hradit až od třetího dne pracovní neschopnosti, argumentují zejména tím, že karenční doba odrazuje zaměstnance od zneužívání pobírání nemocenské. Nebojíte se, že by v případě jejího zrušení, mohlo k jejímu zneužívání docházet častěji?

Je to účelový argument. Díky změně celého systému financování nemocenské, kdy zaměstnavatel formou náhrady mzdy hradí zaměstnanci tři týdny neschopnosti, je možnost kontroly daleko vyšší. Obzvlášť to platí v této době, kdy lidé jen těžko hledají zaměstnání.

Argumenty, které možná platily za toho starého systému před lety, už dneska nemají ani své opodstatnění. Nakonec kvůli několika lidem, kteří podvádí a v jejichž případě by měly nastoupit patřičné sankce, není možné trestat kolektivně 90 procent poctivých, kteří tento systém nezneužívají.