Článek
Současná praxe je taková, že soudně mohou být přezkoumávána rozhodnutí o neudělení víza jen u rodinných příslušníků občanů Evropské unie.
Zbývající cizinci ale také nezůstávají bez soudní ochrany, protože soudy mohou zasahovat do následujícího klíčového kroku, kterým je rozhodnutí o vyhoštění. Nutnost opuštění republiky tak není přímým důsledkem neudělení víza, ale až správním rozhodnutím o vyhoštění.
„Bez vydání tohoto rozhodnutí nelze cizince vydat do domovského státu. Bude-li tak v budoucnu rozhodnuto, má cizinec zajištěn přístup k soudní ochraně prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí o udělení správního vyhoštění,“ prohlásil soudce zpravodaj Jiří Nykodým.
Systém funguje, není třeba jej měnit
Soud se návrhem zabýval na základě případu Iráčanky žijící se svými příbuznými v České republice. Žena před čtyřmi lety nedostala vízum k dlouhodobému pobytu, proti čemuž se bránila u soudu a NSS předal záležitost ústavním soudcům, neboť podle něj je rozhodování bez možnosti soudní ochrany netransparentní a může svádět ke korupci.
ÚS však rozhodl, že právě ženin případ ukazuje, že systém funguje, neboť přestože nedostala vízum, stále je v Česku a svůj pobyt se snaží zlegalizovat dalšími možnostmi. Lidé, kterým hrozí v jejich vlasti nebezpečí, tak republiku podle ÚS nuceně neopouští.