Jak krajní pravice, tak krajní levice, podle zprávy v loňském roce přitom spíše stagnovaly. Extrémně nacionalistická scéna se podle vládní zprávy nachází v útlumu. Souvisí to s neexistencí dlouhodobé koncepce, nedostatkem financí a absencí aktivní členské základny. Levicoví extremisté zažívají také stagnaci, týká se to například jejich marxisticko-leninské části. Některá uskupení své aktivity ve srovnání s předešlými roky zcela utlumila.

Přesto v loňském roce narostl počet akcí, které extremisté pořádali. Zatímco v roce 2010 jich úřady zaznamenaly dvě stovky, loni to bylo 334 akcí, z toho 123 organizovali pravicoví extremisté a 211 levicoví radikálové. „V rámci obou scén je patrná snaha o oslovení širšího spektra populace a s tím související rozvoj aktivit,“ vysvětluje zpráva.

Podle ministra Dobeše přitom zjevně došlo také k radikalizaci extremismu, a to na levicové i pravicové scéně. Přibylo také trestných činů spojených s extremismem. Zpráva uvádí, že se na zvýšené aktivitě extremistických skupin z velké části podílí ekonomická recese a jí způsobené sociální napětí. "Obě scény lze vnímat jako radikalizující se, a to zejména po linii protestu proti vládní politice, restriktivním opatřením v ekonomice a veřejném sektoru, míře korupce a politickým elitám obecně,“ stojí v textu.