Pro vládní návrh zákona o ochraně ovzduší ve středu hlasovalo 138 z přítomných 177 poslanců. Zřejmě tak dali na kritiku, která se na ně po únorovém odsouhlasení návrhu jejich kolegy Jana Bureše (ODS) snesla. Ten totiž počítal naopak s úplným zrušením poplatků pro společnosti.

Zákonodárci tehdy argumentovali tím, že pokud firmy nebudou muset platit poplatky za znečištění, budou peníze samy investovat do modernějších technologií, které vyprodukují méně emisí.

Poslanci svůj návrh původně prosazovali navzdory nesouhlasu ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS). Vládní verze totiž oproti poslanecké počítala s postupným zvyšováním poplatků mezi roky 2017 až 2021, a to až na 3,5násobek nynější sazby. Tento návrh tedy zvítězil a po středečním hlasování čeká už jen na podpis prezidenta.

Přehled zvyšování poplatků (v korunách za tunu; Zdroj: ČTK)
Druh škodliviny2013-201620172018201920202021 a dále
Tuhé látky42006300840010 50012 60014 700
Oxid siřičitý135021002800350042004900
Oxidy dusíku110017002200280033003900
Těkavé látky270042005600700084009800

Podle Chalupy jde především o to motivovat velké podniky k ochraně ovzduší. "Jsem hluboce přesvědčen, že otázka vhodné kombinace poplatku a motivace je něco, co má smysl a co není útokem na český průmysl," řekl na březnovém jednání Senátu Chalupa s tím, že zákon není podle něj pro podniky likvidačním.

Povinná revize kotlů

Návrh zákona o životním prostředí se ovšem netýká pouze ekologických poplatků. Jeho součástí je také povinná revize kotlů na tuhá paliva. Do deseti let by navíc lidé měli mít pouze kotle splňující třetí emisní třídu. Návrh pojednává také o zavedení nízkoemisních zón ve městech.

Chalupa už navrhl rovněž zavedení tzv. kompenzačního opatření. Uplatnilo by se v případě, že by v oblastech se zhoršenou situací v životním prostředí měl být umístěn "nový zdroj" emisí. To by podle plánu bylo možné jen za potvrzení určitých kompenzací, aby reálně nedošlo k navýšení emisí.