Již v prosinci, kdy se vláda rozhodla upřednostnit gripeny před dalšími nabídkami a dala zelenou pro exkluzívní jednání se Švédy, prohlásil místopředseda vlády a šéf unionistů Petr Mareš: "Pokud se nepodaří dosáhnout vylepšení smlouvy, pak bychom se měli obrátit na toho, kdo se umístil jako druhý v soutěži." Tím byli Belgičané s modernizovanými americkými stíhačkami F-16 MLU.

V průběhu nynějšího vyjednávání se ukázalo, že švédská a česká strana mají na některé klíčové otázky budoucího kontraktu rozdílné názory a že konečná částka za pronájem letadel na deset let ve výši 20,283 miliardy korun by mohla ještě stoupnout. Právu to potvrdily zdroje obeznámené s dosavadními výsledky vyjednávání. Právě o jeho průběhu by měl v příštích dnech informovat vládu ministr obrany Miroslav Kostelka.

Podle informací Práva spočívá zásadní rozpor v pohledu obou stran na tzv. offsety, neboli programy průmyslové spolupráce, které Švédové na rozdíl od ostatních uchazečů nabízejí nejširší. Švédská strana však požaduje, aby smlouva o těchto offsetech byla zcela nezávislá na smlouvě o pronájmu, což česká strana kategoricky odmítá. Důvod je jednoduchý: neprovázanost by pro Česko znamenala, že v případě neplnění offsetů by nemohla zadržet nebo snížit platbu za letadla.

Snaha dostat zpět do hry letouny F-16

Problémem také zůstává fakt, že česká vláda nemůže uzavřít smlouvu s vládou Švédského království sama, ale musí tak učinit přes prostředníka, kterým by měly být Letecké opravny Malešice. Pokud se proto nepodaří včas změnit zákon, který by vládě umožnil obchodování s vojenským materiálem, budou Švédové požadovat za prostředníka státní záruky, což je pro ČR nepřijatelné, neboť by tím stouply náklady.

Náklady však mohou vzrůst i tím, že Švédové by chtěli nabídnutou cenu upravit v závislosti na směnný kurs platný ke dni uzavření smlouvy. Podle odborníků by takový přepočet kursu švédských a českých korun znamenal nárůst ceny. Připouštějí, že při takových podmínkách by se švédské stíhačky JAS-39 Gripen ocitly v hodnocení nabídek až na druhém místě za belgickými F-16.

Právě na základě dosavadního průběhu vyjednávání lze očekávat, že ve vládě se strhne o stíhačky bitva. Není vyloučeno, že zejména unionističtí ministři budou trvat na svém původním návrhu pustit znovu do hry Belgičany s jejich modernizovanými americkými stíhačkami F-16 MLU a otevřít druhé kolo s tzv. lepší nabídkou. Českým vyjednavačům se přitom již podařilo dohodnout podmínky, za kterých by mohly být stíhačky použity, což ještě koncem loňského roku nebylo jasné.

Švédové kývli na to, že jejich supersoniky může české letectvo použít k obraně území republiky v době války i míru, k výkonu povinností souvisejících s členstvím v NATO i pro další operace, které jsou v souladu s mezinárodním právem, a k účasti na vojenských cvičeních doma nebo v zahraničí.

Gripen tým: naše nabídka je nejlepší

Na dotaz Práva, jak hodnotí současný stav jednání o stíhačkách, mluvčí Gripen týmu John Neilson odpověděl: "Jednání mezi švédskou a českou vládou pokračují a mají důvěrnou povahu. Nemůžeme je proto v tomto stadiu nijak komentovat." Neilson nicméně dodal, že Gripen tým věří v úspěšné zakončení těchto jednání v nejbližších měsících, neboť švédská nabídka představuje pro Českou republiku nejlepší řešení jak z vojenského a finančního hlediska, tak i s ohledem na nabízené offsety a průmyslová partnerství.

Ve světě trvají kontraktační jednání o významných kontraktech zpravidla tři až šest měsíců. V jejich průběhu se slaďují podmínky a sbližují stanoviska tak, aby výsledek byl pro obě strany co nejpřijatelnější. "O gripenech se zatím podmínky dojednávají necelé dva měsíce. Je tedy naprosto normální, že ještě zbývají oblasti, které je třeba vyřešit," řekl Právu dobře informovaný zdroj.