Rozvášnění Romové na Slovensku jsou sice momentálně pod policejní kontrolou, v obchodech se už nerabuje, leč zdroj nepokojů zůstal, čili problém není vyřešen. Představy těch lidí bez budoucnosti se mohou, ať už oprávněně či nikoli, upírat k naší zemi. Tady je zatím klid, a když už se někdo pokouší oddělit nestandardní chování minority třeba nějakou zdí, strhne se mezinárodní skandál. Čeští Romové jezdí v mercedesech, ti si žijou -tahle myšlenka se může na východním Slovensku rozšířit jako chřipka.

A kdo by se pak nebál exodu desítek tisíců "sociálních" emigrantů ze Slovenska do Česka, kdo by neměl hrůzu z toho, že naše společná hranice bude praskat ve švech. Protože nemá cenu si to zastírat - dnešní hranice v Evropě už neslouží ničemu jinému než ochraně států před přívaly zájemců o sociální dávky. A hranice není ruzyňské letiště, na které si Britové mohli nasadit zlé úředníky - taky by to v té objímající se Evropě vypadalo hloupě.

České ministerstvo vnitra zatím oznámilo, že nemá žádné informace o tom, že by se slovenští Romové chystali na západ. A že pohraniční policie má příkaz ministerstvo informovat, kdyby takový pohyb nastal. Zkusme věřit, že v případě imigrační pohromy by naše úřady stačily kontrolovat, zda každý, kdo k nám ze Slovenska přijde, má zdravotní pojištění, pozvání a předepsaný obnos v portmonce.

Nejsem si jistý, do jaké míry ovlivnily obavy ze slovenských Romů včerejší hlasování ve Sněmovně o změně hraničního režimu na česko-slovenské hranici. Koalice to proti opozici, zejména komunistům, vyhrála, a mimo vymezené přechody by po 1. květnu k nám východní soused přešel bez povolení nezákonně. Ať už je tahle výjimka (dojednaná s EU) rozumná, či je zbytečná, jedno je jisté. Jestli se slovenští Romové rozhodnou vyrazit na západ, žádná smlouva jim to nerozmluví.

PRÁVO 27. února