Jihočeské regionální sdružení ODS vás v úterý zvolilo jako osmičku na kandidátku do podzimních krajských voleb. Co bylo hlavním důvodem, že úspěšný fotbalový reprezentant a spolumajitel českobudějovického ligového klubu vstupuje do politické arény?

Jedním z hlavních určitě ten, že už jsem se trvale vrátil do jižních Čech. S fotbalovou kariérou jsem skončil a už se nikam nebudu stěhovat a na jihu mám i perfektní rodinné zázemí.

Navíc na Českobudějovicku i Třeboňsku několik let podnikám, a jak na českobudějovickou radnici i kraj se spoustou všedních problémů chodím, vidím, že by se řada věcí, nejen ve sportu, dala změnit k lepšímu. Začal jsem proto uvažovat o tom, že by bylo dobré, abych nebyl ten, který tam s problémy chodí, ale ten, který je pomáhá řešit. Nechci, aby to znělo nadneseně, ale jsem rozený Třeboňák, cítím se zdejším patriotem a chtěl bych kraji pomoci.

Není vaše nominace jen volavkou na voliče?

Politickou volavkou se rozhodně necítím. Nabídku kandidovat právě za ODS jsem měl už v minulosti, neboť jsem nikdy neskrýval, že jsem voličem občanských demokratů, ale tehdy mi to připadalo příliš snadné. Nyní je to výzva dokázat voliče přesvědčit o prospěšnosti programu ODS pro kraj.
Tak tomu bylo u mne i v minulosti na hřišti či v době, kdy jsem se ucházel o post ve výkonném výboru fotbalového svazu. Tohle je můj další životní krok. Kdo mě zná, ví, že nejde o nějaký výstřelek či o snahu zvyšovat si ego. Naopak si myslím, že můžu týmu, v němž nyní jsem, něco dát a pomoci věci měnit.

Preference ODS ale nejsou povzbudivé.

To je pravda, ale i to byl jeden z důvodů, proč jsem nabídku být na kandidátce přijal, neboť to považuji za výzvu. Tak tomu bylo v minulosti i na hřišti. Možná se bude zdát někomu divné, že srovnávám, ale politika se dá ke sportu přirovnat. I v ní je třeba upřednostnit týmovou práci. Jeden musí obrazně kopat za druhého.
Můžeme se v jednotlivostech rozcházet, ale konečný směr musí být společný. Domnívám se, že máme šanci vrátit ODS na jihu Čech dominantní místo na politické scéně.

Sehrál roli při vašem rozhodování fakt, že lídrem kandidátky je váš dlouholetý kamarád, hlubocký starosta Tomáš Jirsa?

Určitě. S Tomášem se znám bezmála dvacet let a v minulosti jsem se mu snažil v komunální i senátorské volební kampani vždy podle svých možností pomoci. Často se potkáváme na tenise, fotbale i kulturních akcích a je jasné, že hovoříme nejen o problematice města, ale také kraje.

Obdobně je tomu se současným vicehejtmanem Františkem Štanglem a dalšími lidmi na kandidátce, které dobře znám a jsem přesvědčen, že jde o velmi dobrý tým. Vzhledem k tomu, že právě ve fotbale na týmové práci hodně záleží, budu se snažit, abychom dosáhli co nejlepšího výsledku.

Co tomu říká rodina?

Byl jsem až překvapen, že to brala s nadhledem. Když jsem dělal v minulosti některá svá rozhodnutí, většinou jsem je přednášel jako hotovou věc a konzultoval je skoro až následně a manželka někdy kroutila očima.

Tentokrát jsem to učinil opačně a její reakce mě příjemně zaskočila, když mi řekla, že to v podstatě čekala, kdy s tím přijdu. Jednoduše řekla – vždyť tady žijeme, ty zde i podnikáš. Jihočeský kraj tvoje jméno v minulosti mnohokrát už využil, a tak to má svoji logiku.