I když se proti tomuto řešení stavěla cizinecká a pohraniční policie a ministerstvo vnitra tím, že odmítly jeho žádost o azyl. Řešení bylo prosté. Stačilo podat žalobu proti vyhoštění a proti neudělení azylu.

"Žalobu pražskému městskému soudu podal brněnský advokát Zbyněk Stavinoha. Po uplynutí 30denní lhůty od podání žaloby mohl podle zákona vstoupit na naše území s nárokem na převoz do pobytového azylového zařízení," vysvětlil pozadí změny Palestincova postavení šéf Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) Martin Rozumek. Navázal s odmítnutým azylantem kontakt a zprostředkoval mu právní pomoc.

Stavinoha žalobu podal letos v polovině ledna. "Na základě plné moci pana Muhamada Ibrahima Zeida. Problém je v tom, že média jméno píší jako Ibráhím Zijád a v dokumentaci ministerstva vnitra se pan Zeid objevuje jako Alí Husen. Žalobu pana Zeida obdržel pražský městský soud. Dosud nerozhodl," odpověděl na dotaz Práva Stavinoha.

Postup Zeida a Stavinohy ministerstvo vnitra uznalo. "Pokud cizinec podá žalobu proti rozhodnutí o neudělení azylu, je na něj do doby, než soud rozhodne, nahlíženo jako na žadatele o azyl. Po tuto dobu může pobývat v azylovém zařízení," sdělila Právu mluvčí ministerstva vnitra Marie Masaříková.

Obavy ze zneužití Palestincova případu

Palestinec netajil, že usiluje o azyl z ekonomických důvodů. "Jsou to i důvody zdravotní. Je vážně nemocen," doplnil v úterý Rozoumek.

Nestandardní postup Zeida-Husena-Zijáda vysvětli celkovým zpřísněním azylových podmínek v evropských zemích. "Ti lidé do Evropy chtějí. Třeba nelegálně. Evropské země každý rok mají tisíce takových případů," míní Rozumek.

Ministerstvo vnitra se bránilo způsobu, jakým chtěl Palestinec dosáhnout azylu. Náměstek ministra vnitra Miloslav Koudelný a náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Vošalík se loni shodli na repatriaci Zeida-Husena-Zijáda do palestinského tábora v Libanonu, kde je  s manželkou a dcerou evidován.

Řešení podpořil ministr vnitra Stanislav Gross. "Aby se tento případ nestal precedentem, který by mohl být zneužit danou komunitou k pokusu zlegalizovat tímto způsobem migraci na naše území," komentoval ministr případ.

Palestinec na ministry vyzrál. Měnil své jméno, odmítl spolupracovat s libanonským velvyslanectvím a českými úřady na vydání nových cestovních dokladů, které by repatriaci umožnily.

Přiletěl už v srpnu

Zeid-Husen-Zijád přiletěl loni 2. srpna z Istanbulu do Prahy letadlem Českých aerolinií (ČSA) a měl pokračovat do Moskvy. Během letu zničil svoje cestovní doklady, vystoupil v Praze a požádal o azyl jako Alí Husen. Ten nedostal.

Pokus ČSA o jeho vrácení do Istanbulu loni nevyšel. Turecké úřady odmítly Husena bez dokladů přijmout, takže opět přiletěl do Prahy. Začal pobývat v tranzitním prostoru letiště jako Ibráhím Zijád. Žil z prostředků ČSA, které mu vydávala v hodnotě 315 korun denně.

"Celkové náklady na stravné pana Zijáda za dobu jeho pobytu v tranzitním prostoru letiště až do jeho přechodu do přijímacího střediska ministerstva vnitra naši společnost přišly na zhruba 60 tisíc korun," řekla v úterý Právu mluvčí ČSA Marcela Picková.