"Rozumím ázerbájdžánské straně, a poměrně dlouho jsme o tom dnes diskutovali, že Ázerbájdžán by měl zájem o to, aby to slovo, které je v názvu projektu Východního partnerství, aby to slovo partnerství bylo skutečně realizováno," uvedl Klaus. Očekává proto, že členské státy unie situaci zlepší. "Já mohu říci, že ČR by byla pro," řekl český prezident.

S tím, jaké pozornosti se Východnímu partnerství dostává, není Česká republika spokojena dlouhodobě. Sedmadvacítka slíbila zemím partnerství nejen finanční podporu oplátkou za politické reformy. Cílem je přinést těsnější vztahy s EU, případné členství zemí v unii nicméně aktuální není. Sedmadavacítka ale podle českých diplomatů nyní svoji pozornost zaměřuje spíš na jiné regiony, mimo jiné do arabských zemí.

Do integračního programu Evropské unie zvaného Východní partnerství se kromě Ázerbájdžánu v roce 2009 zapojily z postsovětských států ještě Bělorusko, Arménie, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina.

Klaus a Alijev hovořili též o problému Náhorního Karabachu, území, o něž vedou Ázerbájdžán a Arménie dlouhodobý spor. Klaus chápe ázerbájdžánskou pozici. "Já bych určitě také nebyl spokojen s tím, kdyby část mé země byla okupována někým jiným. Že bych uměl dát jak tuto situaci vyřešit, to bohužel neumím," dodal český prezident.

Alijev vyjádřil zájem o české investice do infrastruktury či v oblasti strojírenství. Česko chce podle Klause vztahy rozvíjet, protože asijská země je pro Prahu strategickým partnerem. Plyne z ní do ČR 25 procent ropy, kterou země potřebuje, připomněla hlava českého státu.