Ze 183 poslanců pro tuto větu zvedlo ruku 118. Podpořila ho drtivá většina sociálních demokratů až na Karla Vymětala, všichni přítomní komunisté, pro byla i část klubu ODS. Lidovci, unie a ostatní občanští demokraté byli proti nebo se zdrželi hlasování.

Benešovy zásluhy v rozpravě nikdo nezpochybňoval, odpůrci této normy ale mimo jiné uvedli, že je nadbytečné říkat to zákonem.

Šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt v souvislosti s návrhem tohoto zákona již dříve uvedl, že Čechy nechápe, neboť Beneš je podle něj na desítky let zavlekl do sovětského područí. Sudetští Němci Beneše kritizují kvůli tomu, že po druhé světové válce podepsal dekrety, které je postihly za podíl na rozpadu předválečného Československa a následné německé okupaci Čech a Moravy.

Svoboda vs. Ransdorf

Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) uvedl, že Beneš se rozhodně o stát zasloužil, přijetí zákona ale podle něj vyvolá dojem, že o tom snad česká Sněmovna pochybuje. Komunista Miloslav Ransdorf tento argument odmítl. Dodal, že je třeba se ohradit, pokud z druhé strany hranice zaznívá, že Beneš je jedním z největších masových vrahů dějin.

Svoboda také vyzval Ransdorfa, aby se omluvil za to, jak komunisté v době totality o Benešovi hovořili. Ransdorf uvedl, že s omluvou nemá problém a vyzval naopak Svobodu, aby se omluvil za to, jak o druhém československém prezidentovi mluvili "integrální katolíci".

Pře o minulost pokračovala i dál, například šéf poslanců US-DEU Karel Kühnl prohlásil, že Beneš si nezaslouží, aby ho hájili zrovna komunisté. Dodal, že oni za totality zavírali a vraždili lidi, kteří se na Beneše odvolávali.

Benešovi oponenti připouštějí, že to byl významný a velký státník, ale také složitá a rozporuplná postava. Někteří poslanci měli již dříve výhrady k jeho počínání za mnichovské krize v roce 1938, která vyústila v zábor pohraničí nacistickým Německem. Poukazovali i na jeho jednání při únorových událostech o deset let později, které vedly k nástupu KSČ k moci.

Lidovec Josef Janeček připomněl, že Sněmovna o zákonu rozhoduje v předvečer 25. února, a dodal, že komunisté Beneše vždy jen zneužívali.

Zatím jedinou hlavou státu, jejíž zásluhy o stát ocenil parlament zvláštním zákonem, byl první prezident Tomáš Garrigue Masaryk.