Článek
S politickou kulturou jsou na tom podle oslovených lidí nejhůře poslanci. Jejich jednání, vystupování a informování o problémech hodnotí negativně 86 procent dotázaných.
Podobně jsou na tom členové vlády, s jejichž politickou kulturou nesouhlasí 81 procent lidí. Naopak na opačném pólu figurují politici mimoparlamentních stran (22 procent lidí je hodnotí kladně oproti 37 procentům s negativním názorem).
Z dlouhodobého hlediska vnímání politické kultury členů vlády výrazně pokleslo a dostalo se zhruba na úroveň kabinetu Mirka Topolánka, jehož členové na tom v roce 2008 byli s politickou kulturou bledě podle 83 procent lidí.
„Zcela výjimečné postavení v tomto ohledu vidíme ve výzkumu z března 2010, kdy byl hodnocen úřednický kabinet premiéra Jana Fischera, který nemá od roku 2005 v dobrém hodnocení konkurenci,“ uvedlo CVVM.
VV propadly
Dlouhodobý pokles v hodnocení kultury lze přitom zaznamenat téměř na všech úrovních politického života. Kromě členů vlády se týká i poslanců, senátorů, krajských představitelů a představitelů místních samospráv.
Z parlamentních stran přitom jednoznačně propadly Věci veřejné, které byly v loňském roce hodnoceny zhruba na úrovni ostatních parlamentních stran, zatímco aktuálně ji v dobrém světle vidí jen 9 procent dotázaných.
Samostatnou kapitolou je nahlížení Čechů na aféry a spory jejich zastupitelů. Třiasedmdesát procent lidí sice hájí názor, že se nejrůznější sporné kauzy vyskytují i v jiných demokraciích a patří k životu, 84 procent má však za to, že nám tyto aféry dělají ostudu před světem.
Naprostá většina (91 procent) si přitom myslí, že je zapotřebí o těchto kauzách informovat, jelikož politici potřebují kontrolu veřejnosti.