Nečas zdůraznil, že o navrácení majetku církvím bylo rozhodnuto už na počátku 90. let, nikoli až nyní. „Z hlediska právního státu bychom měli toto respektovat a majetek vrátit,“ řekl. Naopak neprovedení restitucí by podle něj znamenalo "pošlapání právního státu".

Kromě něj vystoupila řada dalších osobností včetně vicepremiérky Karolíny Peake (VV) a arcibiskupa Dominika Duky.

Vedle vládního návrhu, který počítá s vyplacením 59 miliard korun a navrácením až 56 procent zabraného majetku, bylo podle Nečase možné také provést „loupežný akt vyvlastnění“ nebo situaci dále neřešit a „zneužít dobrou vůli církví“. Za optimální ale považuje dohodnout se s církvemi. „Jako rozpočtově odpovědná vláda jsme variantu dvě a tři odmítli,“ uvedl Nečas s tím, že by církve mohly navrácení majetku vyžadovat soudně, což by ve výsledku mohlo stát vyjít dráž.

Duka: Církev myslí na ekonomiku země

Arcibiskup Dominik Duka označil vládní návrh za výsledek kompromisu a „význačný krok na cestě realizace demokracie v naší zemi“. Upozornil také, že při jednání o restitucích církev zohledňovala současné ekonomické problémy. „Jsme občany této země, záleží nám na růstu vlasti a na ekonomickém stavu celé společnosti,“ řekl Duka.

Upozornil také, že se již dnes církve z velké části sebefinancují. „Nechováme se jako ti, kteří chtějí odčerpávat, ale jako ti, kteří chtějí, aby se naše společnost rozvíjela,“ prohlásil. Podle Duky nyní nastal po 22 letech čas, aby církve „splnily požadavek většiny společnosti, který zní, aby církve nebyly financovány ze státního rozpočtu.“