Původní návrh Kalouskova ministerstva financí počítal s tím, že tento poplatek stoupne jen na dvacet korun. Svaz měst a obcí naopak prosazoval padesátikorunu za pobyt denně. Zatím tedy vítězí kompromis. Je ale otázka, jak rozhodne vláda a parlament.

„Výše poplatku zůstává nezměněna od roku 1991, jakkoli náklady lázeňských měst na udržování rozsáhlé lázeňské infrastruktury (parky, kolonády apod.) za zmíněné období několikanásobně vzrostly,“ argumentují zástupci svazu v připomínkovém řízení, jehož obsah má Právo k dispozici.

Proti jakémukoli zvyšování tohoto poplatku se naopak postavila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Podle ní není rozumné poplatek zvyšovat v době, kdy se ruší příspěvkové lázně, ubývá klientů a lázně mají problém s naplňováním kapacity.

Jejich obavy ale finance nevyslyšely. A z připomínek resortů plyne, že vládou může tato změna projít jako nůž máslem.

Ministerstvo financí ve stejném zákonu navrhuje také zdražit povolení vjezdu motorových vozidel do vybraných částí obcí – řidiči by měli platit 40 korun místo dosavadních 20 korun.

Spor o odpad

Navíc je otázka, jak dopadne zvýšení poplatku za svoz a likvidací komunálního odpadu, který se rovněž řeší v zákonu o místních poplatcích.

Podle návrhu financí by lidé měli od příštího roku platit místo pětisetkoruny maximálně tisícovku ročně, zatímco návrh poslanců TOP 09 dává volné ruce obcím, kolik si mohou účtovat. Záležet má na jejich konkrétních nákladech. Klidně by tedy mohly účtovat i výrazně přes tisícovku ročně.

Tato poslanecká novela se vrátila ze Senátu do dolní komory a není vyloučeno, že před hlasováním ve Sněmovně ji dostihne vládní verze a zákonodárci budou vážit obě možnosti.

Finance v přípravě vládního návrhu odmítly připomínku ministerstev průmyslu a místního rozvoje.

Oběma resortům se nelíbí stoprocentní zvýšení poplatku za odpad. Varovaly, že růst může znamenat neúměrnou zátěž pro rodiny s více dětmi, takže poplatek by měl činit maximálně 750 korun ročně.

Poplatek za odpad hradí v případě trvalého pobytu každá osoba. V případě rekreačních objektů se platí za objekt, bez ohledu na to, kolik lidí apartmán, chatu nebo chalupu využívá.