„Přála bych si, aby ÚS vydržel nápor ústavních stížností a odolal pokušení souhlasit se změnou, která by vedla k regulaci či snížení nápadu věcí požadavkem, aby ústavní stížnost měla významový přesah nad samotnou ochranu práv jednotlivého stěžovatele. Pokud by tomu neodolal, došlo by samozřejmě ke snížení prahu ochrany základních práv jednotlivých osob,“ prohlásila Wagnerová.

„Dál bych ÚS přála, aby mu vydržela odvaha přijímat i politicky nepopulární rozhodnutí, kdy bude jasné, že vyvolají na politické scéně rozruch či odpor. A nakonec ÚS přeji, aby byl členy občanské společnosti dál tak vysoko ceněn jako dosud, neboť to je autentická vizitka jeho práce,“ dodala.

Soud by měl fungovat bez problémů

Podle generálního sekretáře ÚS Tomáše Langáška by absence jednoho či dvou soudců fungování soudu neohrozila, byť by se při neustálém přílivu nových ústavních stížností nepochybně odrazila v prodloužení doby na vyřízení. Letos skončí mandát ještě soudci Františku Duchoňovi, v roce 2013 ale řady ÚS prořídnou odchodem osmi soudců včetně předsedy Pavla Rychetského.

„Pokud by odcházející soudci nebyli v přiměřené době nahrazeni soudci novými, hrozí značné průtahy v řízení před ÚS na úkor účastníků řízení, případně úplná paralýza činnosti. Přitom i v řízení před ÚS mají účastníci právo na rozhodnutí v přiměřené době. Neodůvodněné průtahy v řízení se tak kromě prodlužování právní nejistoty mohou promítnout do reálných finančních kompenzací, jež by stát musel postiženým poskytnout,“ konstatoval Langášek.

V podobné situaci už ÚS byl mezi lety 2003 a 2005, kdy v březnu 2004 klesl počet soudců na jedenáct, což mělo za následek přerušení všech tehdy projednávaných plenárních věcí. Úplnou paralýzu ÚS zažilo Československo mezi lety 1931 a 1938, kdy se tehdejší politická reprezentace nedokázala shodnout sedm let na jménech nových soudců.