Poslanci TOP 09 Anna PutnováPetr Gazdík proto navrhli novelu vysokoškolského zákona, který umožní studentkám „beztrestně“ porodit dítě a pečovat o ně až tři roky.

„Sociální situace mnohých studentek a jejich dětí, pokud během studia otěhotní a porodí miminko, je neúnosná. Mnohé přesáhnou dobu studia a musí pak platit za další ročníky. Proto navrhujeme toto opatření,“ odůvodnil Právu návrh Gazdík.

Podle něho je logické, že návrh vzešel od Anny Putnové, která je děkankou Podnikatelské fakulty VUT a zná z praxe mnoho nadaných studentek, které kvůli současnému stavu nedostudovaly.

Gazdík se domnívá, že by nepolitický zákon mohl projít napříč stranami. „Je to otázka svědomí každého poslance,“ je přesvědčen.

Rodinnou zkušenost s těhotenstvím během studia má soc. dem. Jeroným Tejc: „Manželka rodila v průběhu studia. Nebylo jednoduché skloubit školu a práci, na určitou dobu také studium přerušila. Takže si myslím, že tato výjimka by mohla být učiněna. Pokud tady takový návrh bude, dokážu si jeho podporu představit,“ řekl Právu. „Rozhodně by mateřství nemělo být trestáno,“ dodal.

Jestliže před nástupem studentka nepracovala, nemá nárok na mateřskou. Po devět měsíců musí s dítětem vyjít s rodičovským příspěvkem 7600 korun měsíčně, a po této lhůtě má nárok jen na 3800 korun. Málokdy se tak obejde bez výrazné pomoci rodičů či otce dítěte.

Navíc na ni čeká ještě další úskalí: nestačí-li skládat zkoušky v řádných termínech, což je běžné, pak jí hrozí, že si prodloužení zaplatí. A nejde o malé částky.

Rozpočet ani VŠ změna neohrozí

Škola musí za prodloužení delší než jeden rok zavést poplatek, jehož nejnižší hodnotu stanoví ministerstvo školství. Letos je to nejméně 4435 korun, horní hranici si mohou stanovit školy samy. Určí si i hranici, na jak dlouho lze školu přerušit, a tím i maximální dobu celého studia.

Tejc odhaduje, že se nebude změna týkat mnoha mladých žen. Také Putnová s Gazdíkem uvádějí, že na tisícovku studentek připadá sedm matek. I kdyby jich byl trojnásobek, porodily by prý jen 3,3 procenta z celkově narozených dětí v ČR. Změna by tak neovlivnila státní rozpočet.

A ani vysoké školy by na změnu nedoplatily. Příjem z pokut za dlouhé studium by se jim snížil zhruba o 17 miliónů. Ale protože příjmy z poplatků za studium jsou příjmy stipendijního fondu, který lze použít pouze na výplatu stipendií, ke snížení provozních či investičních prostředků veřejných vysokých škol by tedy nedošlo.