Hlavní obsah

Tajná služba chce víc pravomocí, ráda by viděla do daní

Právo, Jakub Troníček

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tuzemská civilní kontrarozvědka, tedy Bezpečnostní informační služba (BIS), usiluje o další rozšíření svých pravomocí. Po návrhu na možnost prolomení bankovního tajemství, který v současné době projednává parlament, si tajná služba tentokrát brousí zuby na informace z daňového řízení.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Tento týden totiž BIS předložila vládě návrh novely zákona, který by ve prospěch zpravodajských služeb zrušil mlčenlivost pro správce daně.

Kontrarozvědka argumentuje tím, že by jí informace z daňového řízení pomohly např. odhalovat pravé vlastníky firem ucházejících se o významné státní zakázky nebo o privatizaci strategických podniků. Podle současné legislativy správci daně zpravodajským službám informace poskytovat nesmějí.

Možnost prolomení mlčenlivosti by se nově podle návrhu BIS kvůli citlivosti informací netýkala jednotlivých finančních úřadů v regionech, ale až ústředního Generálního finančního ředitelství. To by zároveň mohlo poskytnutí informací z daňového řízení odmítnout. BIS si od svého návrhu slibuje efektivnější ochranu ekonomických zájmů republiky, např. u významných tendrů souvisejících s energetickou bezpečností a jinými strategickými oblastmi.

Cargo koupila firma z paneláku

„Pro zpravodajské služby je získání informací podléhajících mlčenlivosti jedinou možností, jak adresáty svých informací objektivně informovat o průběhu jednotlivých soutěží, ale i možných rizicích pro stát ze strany některých soutěžitelů, včetně pojmenování skutečných zájemců, a nikoli jen nastrčených subjektů,“ konstatuje v předkláda- cí zprávě k novele zákona o zpravodajských službách BIS.

Jako příklad uvádí spornou privatizaci nákladního terminálu Cargo na pražském ruzyňském letišti do rukou zcela neznámé firmy se sídlem v panelákovém bytě.

„Z běžně dostupných zdrojů přitom nelze příjemce zisků z činnosti tohoto subjektu zjistit,“ dodává tajná služba.

Jestli nová úprava úspěšně projde parlamentem, ale není vůbec jisté, obecně v něm totiž z rozšiřování pravomocí tajných služeb panují obavy. Ostatně o možnosti prolomit mlčenlivost správců daně už zákonodárci jednali v roce 2010, a zatímco poslanci návrh schválili, Senát ho smetl ze stolu.

Bezpečnostní expert ODS Jan Vidím v této souvislosti Právu řekl, že ve světě jsou podobná oprávnění pro tajné služby běžná. „V podstatě není důvod, aby je služby neměly, na druhou stranu je ale potřeba říct, že u nás zcela chybí jejich efektivní kontrola,“ uvedl Vidím s tím, že ve Sněmovně se o případném rozšíření povede tvrdá debata. Velmi podobně se pak vyjádřil i bývalý ministr vnitra za opoziční ČSSD František Bublan.

Během dneška by přitom měli poslanci hlasovat o možnosti prolomení bankovního tajemství, díky čemuž by tajné služby mohly vidět do účtů bez vědomí jejich majitelů. Příslušná změna už po doporučení bezpečnostního výboru prošla druhým čtením a dnes ji čeká závěrečné hlasování.

Reklama

Výběr článků

Načítám