Senát ÚS svůj verdikt odůvodnil tak, že když stát přenesl na notáře-soukromníky své pravomoci, nemůže si v případě podvodu jen umýt ruce a tvářit se, že se zbavil veškeré zodpovědnosti.

Senát ÚS se soudkyní zpravodajkou Eliškou Wagnerovou zastal Zdeňka Klausnera, který byl v roce 1999 podveden při nákupu domu, stavební parcely, zahrady a pozemku nedaleko Prahy. Opatrnost mu velela uzavřít kupní smlouvu formou notářského zápisu, jenže na něj čekalo nepříjemné překvapení. Notář totiž akceptoval při podpisu podvrženou plnou moc vlastníků pozemků a z úschovy vydal 1,75 miliónu korun. Soudy pak rozhodly, že pozemky i nadále patří původním vlastníkům.

Notář nesmí akceptovat padělané listiny

Muž se pak pustil do boje se státem o náhradu škody za nesprávný úřední postup, neboť byl přesvědčen, že škoda vznikla tím, že notář nepoznal padělek. Spor se dostal až k Nejvyššímu soudu, který rozhodl, že notář je povinen posoudit správnost plné moci jen z pohledu běžné opatrnosti a profesní zkušenosti, a pokud je padělek odhalitelný jen znaleckým zkoumáním, nejde o jeho chybu.

Takovou interpretaci ale ústavní soudci odmítli. „Pokud notář při sepsání notářského zápisu o právním úkonu nezkoumá pravost mu předkládané plné moci, popř. pokud akceptuje neúplnou, nesprávnou či falešnou plnou moc, dopustí se nesprávného úředního postupu,“ konstatovala Wagnerová, pro kterou to byl poslední z téměř 1800 případů, které řešila jako ústavní soudkyně. Úterý bylo jejím posledním dnem ve funkci.