Článek
Ke změně v soudní praxi vedlo ministerstvo spravedlnosti to, že u mnohých trestných činů vzniká velká nemajetková újma a jen zanedbatelná škoda.
„Jde kupříkladu o znásilnění, pohlavní zneužívání nebo ublížení na zdraví, kde vznikne minimální škoda třeba na oblečení, ale na osobnostních právech je újma obrovská,“ řekl Právu náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.
„Je to pozitivní novinka, důkazem toho je aktuální kauza usmrcení spisovatelky Simony Monyové, kde trestní soud přiznal odškodnění jeden a čtvrt miliónu korun. Dříve v trestním řízení lidé nemohli nic takového nárokovat a pro soudce bylo nedůstojné, že třeba v případě znásilněné ženy jí mohl přiřknout pár korun za roztrhané oblečení, ale nic za trauma, které utrpěla, a musel ji odkázat na civilní soud,“ vysvětlil soudce brněnského krajského soudu Michal Ryška.
„Pokud budou trestní soudci k tomuto pozitivně naladěni, nemusejí se poškození soudit znovu u soudů civilních,“ dodal.
Paušály se ruší
Podle Ryšky se zatím strop v odškodnění pro jednotlivce zastavil u 1,5 miliónu korun. „Jsem velkým odpůrcem paušálů, které považuji za degradaci hodnoty usmrceného člověka pro pozůstalé. Soudy by měly být schopny nalézt cestu, jak odškodnění přiznávat v důstojných částkách,“ dodal Ryška.
Právě paušálními částkami byly trestní soudy do změny vázány, za smrt příbuzného tak mohli pozůstalí dostat maximálně 240 tisíc korun. Nový občanský zákoník tyto paušály ruší.
Poškozený se musí ozvat
V trestním řízení je třeba v prvé řadě přezkoumat, zda se poškozený připojil řádně a včas se svým nárokem na náhradu škody, tedy zda nejpozději před začátkem dokazování u hlavního líčení soudu předložil konkrétně vyčíslený a odůvodněný návrh.
„Jestliže je rozhodováno o majetkové újmě, je pochopitelně pro soudce snazší vycházet z objektivně doložitelných skutečností, jako je například ušlý zisk, cena poškozené věci anebo náklady spojené s léčbou,“ prohlásil soudce trestního úseku brněnského krajského soudu Michael Vrtek.
„V případě újmy nemajetkové je pak skutečně již jen na posouzení konkrétního soudce, který věc rozhoduje, aby porovnal důsledky trestného činu pro poškozeného,“ řekl Vrtek.
Netřeba advokáta
„Vlastní výše škody se musí odrážet ve specifikách případu. Často pak budou majetková a nemajetková složka spojeny, a tak i když je například smrt zavražděné osoby pro příbuzné stejně bolestná v různých případech, bude nutno ve výsledku jinak rozhodováno o náhradě škody dítěti, která ztratilo vyživujícího rodiče, než třeba u rodičů, kterým byla zavražděna jedna z jejich dospělých dcer,“ dodal Vrtek.
Ministerstvo spravedlnosti se snaží soudcům novou možnost co nejvíce vštěpovat, ale mnozí konzervativní soudci dávají stále přednost tomu, odkázat oběti s jejich nároky na civilní žaloby. „Přitom je to spíš o lidském přístupu soudce a jeho ochotě se tím zabývat,“ upozornil Korbel. Oběti či pozůstalí, kteří u trestního soudu nároky přednesou, navíc nepotřebují ani advokáta, protože celý proces za ně vede státní zástupce.