„Vlastní sexuální materiály, na kterých jsou částečně svlečení nebo úplně nazí, umístilo loni na internet 8,25 % teenagerů, a to například do profilu v rámci sociální sítě či do databáze digitálního úložiště fotografií,“ řekl Právu vedoucí centra a zároveň jeden z řešitelů výzkumu Kamil Kopecký.

Ve skupině těch, kteří tak podle něj činili, převažovali chlapci, kterých bylo 57,71 procenta. Sexuálně laděné materiály pak sdílí podle výzkumu s okolím častěji děti ve věku nad patnáct let (66,99%). Do výzkumu se v celém Česku zapojilo celkem 9 352 respondentů ve věku od jedenácti do sedmnácti let.

Za materiály spadající do kategorie dětská pornografie mohou být totiž považovány fotografie a videozáznamy osob mladších osmnácti, nikoliv patnácti let, jak se mylně pubescenti a adolescenti domnívají.Kamil Kopecký, spoluautor výzkumu

Téměř každý desátý z nich přitom přiznal, že poslal vlastní sexuálně laděné materiály jiným osobám, například příteli, přítelkyni, kamarádovi či partnerovi. Častěji přitom odesílaly tyto materiály dívky (54,37 %), než chlapci (45,63 %). Sexuálně sugestivní materiály odesílají jiným lidem děti starší 15 let (73,03 %), téměř třikrát více než respondenti mladší 15 let (26,97 %).

Důvod? Nuda

„Znepokojujícím zjištěním výzkumu je skutečnost, že sexting je nejčastěji realizován z nudy. Mezi další motivace pak patří navázání intimního kontaktu s jiným pohlavím, vyvolání vzrušení u adresátů nebo jsou materiály zveřejňovány jako forma sebeprezentace. V méně případech pak sexting vznikl jako dílo okamžiku a intimní materiály neměly být zveřejněny,“ konstatoval Kopecký.

Podle něj si sice podle výzkumu téměř tři čtvrtiny českých teenagerů uvědomuje, že je sexting rizikový a riskantní, ale stále zůstává velké procento těch, kteří se zveřejňováním svých sexuálních materiálů na internetu vystavují velkým nebezpečím.

„Jedním z nich je možnost, že si sexuálně laděné fotky stáhne útočník a začne dítě vydírat. Doplatit pak může dnešní školák na sdílení vlastních sexuálních materiálů i po mnoha letech, v dospělosti, kdy se bude ucházet o zaměstnání. Mnozí zaměstnavatelé se již nyní snaží získat informace z minulosti uchazečů o práci pomocí elektronických sítí,“ upozornil na některá z možných rizik Kopecký.

Sexting není v Česku masový

Výsledky výzkumu podle něj sice dokazují, že sexting, tedy elektronické šíření textových zpráv, vlastních fotografií či vlastního videa se sexuálním obsahem, ke kterému dochází v prostředí virtuálních elektronických médií, je v populaci českých teenagerů rozšířen, nicméně zatím nedošlo k jeho masovému rozmachu.

„Přesto existuje i v českém prostředí celá řada případů sextingu, kde byla do vyšetřování vzhledem k trestněprávní povaze zapojena policie. Případy sebevražd dětí v souvislosti sextingem se v českém prostředí téměř neobjevují, znám je jen jeden případ,“ uvedl Kopecký.

Velice často si podle něj autoři a šiřitelé sextingu neuvědomují, že se dopouštějí trestněprávního jednání. „Za materiály spadající do kategorie dětská pornografie mohou být totiž považovány fotografie a videozáznamy osob mladších osmnácti, nikoliv patnácti let, jak se mylně pubescenti a adolescenti domnívají,“ dodal Kopecký.