Ke kandidatuře ho přivedla i postupně zveřejňovaná jména možných prezidentských kandidátů. "Myslím si, že opravdu není možné pokračovat v negativním trendu posledních 20 let, takže je nutná změna, a pokud má přijít, tak logicky od hlavy státu," prohlásil Vandas. Jeho případné zvolení prezidentem by podle něj sice pro Česko znamenalo výraznou změnu, a to i pro prezentaci v zahraničí, ale jeho prioritou by prý byl národ," nikoliv podlézání bruselským úředníkům".

Rozhodnutí o Vandasově kandidatuře údajně padlo na nedávné republikové poradě krajně pravicové strany, která v poslední době například často sympatizovala s organizátory protiromských protestů na severu Čech. S kampaní chce Vandas začít koncem dubna a předpokládá, že do konce roku navštíví 60 až 80 měst v Česku.

Zpočátku bude jeho prezidentská kampaň směřována i ke krajským volbám. Podpisy pod kandidátní listiny ale začne sbírat až v okamžiku, kdy začne platit prováděcí zákon.

Ve shromáždění dostatku podpisů Vandas sice věří, bere prý ale v potaz i to, že pravost a oprávněnost podpisů budou zkoumat úředníci ministerstva vnitra, a netuší, "jakým způsobem budou vůči němu postupovat".

Finanční otázky spojené s kampaní podle něj strana zatím neřešila, prý se ale bude chovat hospodárně.

Kandidáti na  prezidenta

Do souboje o prezidentský úřad se už přihlásil někdejší úřednický premiér Jan Fischer, šéfka Suverenity Jana Bobošíková a europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová. TOP 09 usiluje o zvolení svého předsedy Karla Schwarzenberga. Sociální demokraté zvažují nominaci senátora Jiřího Dienstbiera či ekonoma Jana Švejnara.

Občanští demokraté svého prezidentského kandidáta teprve vyberou ve stranických primárkách. Jako možní kandidáti se dosud zmiňovali především místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová. V posledních dnech se ale v těchto úvahách objevilo také jméno europoslance a někdejšího hejtmana Evžena Tošenovského.