Reagovala tak na námitky ekologických organizací v čele s Greenpeace, že situace s pádem letadla nebyla zahrnuta do simulací v rámci zátěžových stres testů, které byly prováděny po havárii v japonské Fukušimě.

„Vydržet by měly náraz středně velké vojenské stíhačky. Právě proto, že případný pád velkého dopravního letadla by už byl nadprojektovou událostí, jsou kolem obou elektráren bezletové zóny. V této záležitosti se musí o bezpečnost starat i jiné složky, než my,“ uvedla Drábová. Podle ní například ani v Německu bezletové zóny v takové šíři jako u nás nemají.

Dále odmítla konkretizovat, jaká opatření jsou na Temelíně a Dukovanech činěna proti teroristickému útoku nebo zlovolnému lidskému konání.

„Ta opatření se provádějí, ale nelze je popisovat, protože pak by to mohl být návod, jak je obejít,“ vysvětlila Drábová. Je například známo, že přímo v Temelíně sídlí stálá policejní zásahová jednotka, a že se provádějí časté zkoušky bdělosti. Například stačí, aby se neoprávněná osoba, byť patří k elektrárenským pracovníkům, přiblížila k vymezeným liniím kolem skladu paliva, a už to je důvodem pro aktivitu ochranných složek.

Pokud jde o riziko zemětřesení, i zátěžové testy prokázaly, že Temelín a Dukovany jsou ve stabilních, klidných lokalitách.

V předběžné zprávě se konstatuje, že obě elektrárny jsou schopné zvládnout vysoce extrémní havarijní stavy, aniž by došlo k ohrožení okolí. Drábová však opakovaně připomněla, že zůstává v technické i organizační rovině prostor pro zvyšování bezpečnosti.

Protijaderné Jihočeské matky ale považují za fatální, že během více než dvaceti let se nedokončila některá technická bezpečnostní (ne přímo provozní) opatření týkající se nakládání s palivem. ČEZ na to ve veřejné diskuzi s ekologickými organizacemi reagoval poněkud rozpačitě tím, že k ohrožení okolí by nedošlo, protože v nejhorším možném scénáři by se palivo propalovalo pouze do podzemí.

Chystá se čtvrtý záložní systém

Drábová ovšem zdůraznila, že silnou stránkou elektráren je právě velká zásoba chladící vody. Naopak jedním z rizik, které v případě Dukovan bylo identifikováno, je extrémní vítr, jenž by mohl způsobit ztrátu vnějšího napájení. To je potřebné tehdy, když uvnitř elektrárny nastane mimořádná událost až havárie.

Elektrárny mají tři záložní systémy, které jim mohou dodávat elektřinu a jsou připraveny okamžitě k připojení. Jedná se například o baterie a naftové agregáty. ČEZ nyní během tří let připravuje čtvrtý záložní systém, jenž by spočíval v možnosti připojení zcela externích dieselových generátorů a zapojení hasičských vozů v případě situace, že dojde k příliš velkým ztrátám zásob chladící vody.

U Temelína totiž spočívají zvýšená rizika v tom, že funguje s vysokými měrnými výkony v aktivních zónách reaktorů a rovněž je zde vyšší riziko kumulace vodíku. V souvislosti s Fukušimou Drábová bez dalších podrobností naznačila, že tam fungovaly postupy, které by u nás možné nebyly, s tím, že to vyplývá z kulturních rozdílů.