Podle studie, kterou připravil expert na extremismus Miroslav Mareš se svými spolupracovníky, je čtvrtina extremistů ve věku do 18 let. Dalších 40 procent tvoří lidé mezi 18 a 25 lety, 30 procent je od 26 do 35 let. Mezi radikály je 15 až 20 procent žen. Uvnitř skupin neustále dochází ke generační obměně.

Stoupenci radikální pravice se dlouhodobě snaží změnit svůj obraz v očích široké veřejnosti a prezentují se jako ochránci „práva a pořádku“. "V souvislosti s problematickou situací v okolí tzv. romských ghett by mohli přejít i k taktice lynčů, od níž by si slibovali podporu veřejnosti. Mohlo by se jednat o cílené útoky a lynčování buď pachatelů trestných činů anebo jejich rodinných příslušníků," varuje studie.

Ta mimo jiné očekává, že jedním z budoucích scénářů může být nárůst "individuálních útoků vůči romskému etniku i imigrantům".

Neonacistická scéna je podle autorů studie trvalou hrozbou z hlediska trestné činnosti, která může být i násilná. Část radikálů by se mohla uchýlit i k terorismu. "Romská otázka, imigrace a hospodářská krize v Evropě představují výrazná témata profilace pro neonacisty v budoucnosti," varují odborníci.

Radikálům lze podle odborníků čelit jednak důkladnější prevencí v rámci vzdělávacího systému a rovněž "propracovanější právní argumentací v represivní oblasti". Ta by ideálně měla více akcentovat informace z neonacistického hnutí, které by mohly být využity jako důkazní materiál.