Členové vlády se prý ve středu s protestujícími nesetkali proto, že demonstrace se před úřadem vlády konala právě v době, kdy kabinet jednal. Nečas odpoledne v Londýně připustil, že změny ve školství se měly více konzultovat s akademickou obcí a studenty.

"Budu jednat dále s představiteli rektorské konference i šéfy Rady vysokých škol a jsem přesvědčený, že tady je zájem na pozitivních změnách v českém vysokém školství. Vláda bude intenzivně jednat," řekl Nečas. Se studenty by se prý setkal, kdyby v době protestu nezasedala vláda. "Vláda je tím pádem v práci. Běží mašiny a od jedoucích strojů se prostě neodchází, obrábí se zkrátka dál," poznamenal premiér.

Nečas přednášel v Londýně

Nečas odpoledne přednášel na prestižní Londýnské ekonomické škole a v odpovědích na otázky ohledně studentských demonstrací v Česku připustil, že nutné změny ve školství možná nebyly dobře komunikovány s akademickou obcí a studenty.

"Jsem přesvědčen, že vládě i akademické obci jde o to, abychom měli kvalitnější školství. Jsem si jistý, že se nakonec shodneme," řekl premiér.

Studenti českých vysokých škol ve středu před polednem dorazili k sídlu vlády. Akce, jež začala před pražským Rudolfinem, se účastnilo odhadem deset tisíc studentů. Protestní pochod byl součástí Týdne neklidu, který studenti i akademická obec pořádají kvůli nesouhlasu s návrhem reforem vysokých škol z pera ministra školství Josefa Dobeše (VV). Po poledni byla akce ukončena.

Video

Tisíce studentů protestovaly v centru Prahy. Zdroj: Novinky

Před polednem došel průvod k úřadu vlády. Ministr školství ani žádný z ministrů ale během jednání vlády k demonstrantům nevyšel.

V úterý vyšlo v Brně do ulic asi 6000 mladých lidí, protesty proti reformě vysokých škol se dnes konají i v dalších městech České republiky. Demonstracemi vyvrcholil takzvaný týden neklidu, kterým chce akademická obec přimět vládu k odmítnutí reformních zákonů o vysokých školách připravovaných ministrem školství.

Kombinace poplatků

Premiér se na dotaz novinářů také vrátil k nejasnostem kolem vládních plánů na zavedení školného. Potvrdil, že alternativou k odloženému školnému je kombinace jiných poplatků, například zápisného za semestr a platby za překročení standardní délky studia. Premiér už v pondělí uvedl, že podobná varianta je náhradou za odložené školné, které v tomto volebním období vláda už nestihne z legislativních a technických důvodů zavést.

O možné výši zápisného se podle ministerstva školství stále jedná. Změnu v plánu školného oznámil novinářům Dobeš v pondělí. Na tiskové konferenci ale uvedl pouze to, že místo školného by studenti platili za překročení standardní délky studia a za studium další školy. O zápisném se nezmínil. Školné je také jedním z vládních kroků, proti kterým se staví účastníci demonstrací proti vysokoškolské reformě. [celá zpráva]

Platba za studium na vysoké škole je přitom obvyklá ve většině zemí EU. Nejčastěji se pohybuje v řádu několika stovek eur za semestr, bývá přitom doplněno systémem studentských půjček a stipendií.

Například ve Velké Británii, kde studenti platí jen v Anglii a Walesu, je maximální školné zhruba 3000 liber (asi 88 000 korun) za rok. V Nizozemsku se za rok studia platí asi 1500 eur (37 000 korun), poměrně vysoké školné - až v řádu několika tisíc eur za rok - mají pobaltské země. V Bulharsku zase stát každý rok určí počet bezplatných míst, další zájemci mohou studovat, pokud zaplatí školné mezi 50 a 200 eury (1200-4900 korun) za rok. Ve Francii se místo přímého školného platí poměrně vysoké zápisné.