Kdy se chcete sejít s oběma aktéry sporu, tedy staronovým vrchním státním zástupcem Vlastimilem Rampulou a místo něj dočasně pověřeným vrchním žalobcem Stanislavem Mečlem?

Během příštího týdne (rozhovor vznikal v neděli – pozn. red.).

Premiér Petr Nečas se o víkendu vyjádřil tak, že současný stav je neudržitelný, státní zástupci mají bojovat se zločinci, a ne mezi sebou, a že očekává nějaké uklidnění. Jaký je váš recept na uklidnění?

Situace dospěla dosti daleko a bohužel si myslím, že to bude znamenat buď odchod pana doktora Rampuly, nebo můj.

Do kdy by měl Rampula odejít?

V pondělí si v prvé řadě sednu, zanalyzuji všechny okolnosti, naplánuji schůzky – a pak budu dělat další kroky.

Co se stane, pokud by skončil místo pana Rampuly ministr Pospíšil?

To nebudu předjímat. Nepředpokládám, že pan ministr skončí, ale je to na politicích.

Odvolání Rampuly v současné době neumožnil soud, takže může trvat ještě měsíce, než se rozhodne o kasační stížnosti podané proti tomuto rozhodnutí, případně o novém návrhu na jeho odvolání doplněném o jeho páteční vystoupení či údajné manažerské selhání v průtazích kauzy Mostecké uhelné…

To pochopitelně může, takovou právní úpravu prostě máme a musím ji respektovat. Možností je několik a budu se bavit čistě hypoteticky, i když nerad. Je možné, že pan doktor Rampula podá rezignaci, je možné, že Nejvyšší správní soud rozhodne o kárné žalobě, která je na něj podána (kauza Mostecké uhelné – pozn. red.).

Hypoteticky je možné, že se rozšíří možnosti pro odvolání v probíhajícím správním řízení nebo že nějakým způsobem rozhodne Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti.

To je v současné chvíli příliš mnoho řešení a já to nebudu předjímat do té doby, než si s panem Rampulou promluvím.

Pokud sám říkáte – buď já, nebo Rampula – co by bylo tedy impulsem pro váš eventuální odchod?

Pro mě je základní důvěra veřejnosti ve státní zastupitelství. Současná situace je pro mě nesnesitelná právě proto, že tuto důvěru podkopává.

To je pro mne alfou a omegou, protože se na to dívám jako na celek, a nikoli pouze na sebe.

Jestli by celku prospělo, když odejdu já, pak tedy klidně odejdu. Ale jestliže to celku neprospěje, pak si myslím, že je nutné hledat jiná řešení.