Ten se zabýval hned třemi případy neuskutečněných obecních referend a ve všech případech se postavil na stranu lidí, kterým se nelíbily záměry jejich obcí, a kde proto požadovali vyhlášení obecních hlasování.

Žádné z referend se ale nakonec neuskutečnilo, Krajský soud v Ostravě je nepovolil kvůli existenci smluv, které obce už dříve uzavřely ve sporných záležitostech. Takové smluvní závazky ale podle ÚS nemohou být automaticky překážkou pro konání referenda, neboť právo lidí podílet se na správě obecních záležitostí je většinou důležitější než závazky plynoucí ze soukromoprávních smluv.

Znamenalo by to, že by se mohl institut místního referenda stát prostě mrtvým.ústavní soudce

O referenda usilovali místní v Bystročicích na Olomoucku, Krasově na Bruntálsku a Zábřehu na Šumpersku. Obyvatelé Bystročic chtěli zablokovat veškerou výstavbu na pozemcích, kde měla vyrůst skladovací hala. V Zábřehu zase místní nesouhlasili s prodejem pozemků společnosti, která zde chtěla postavit papírnu a teplárnu. V Krasově chtěli nespokojenci referendum o výstavbě větrných elektráren. Žádné z hlasování ale soud nepovolil s tím, že všude už byly dříve uzavřeny smlouvy s budoucími provozovateli nebo že takové referendum blokují jiné smluvní vztahy.

Výsledky místních referend jsou závazné. Pokud by se tedy lidé vyslovili proti stavbám, správa obce by se jejich rozhodnutí musela podřídit. Pokud by tedy už měla uzavřenou smlouvu, musela by on ní například odstoupit  případně i za cenu sankcí.

Podle soudce zpravodaje Jana Musila by postoj, který zaujal ostravský Krajský soud, znamenal, že by došlo k omezení prostoru pro rozhodování v místních referendech, neboť obce by mohly uzavřením smluv zabránit jakýmkoli hlasování. „Znamenalo by to, že by se mohl institut místního referenda stát prostě mrtvým. Vždy by se mu dalo zabránit tím, že hbitý starosta nebo zastupitelstvo předem postaví občany před hotovou věc, uzavře soukromoprávní vztah, a tím vlastně způsobí vyřazení tohoto referenda,“ konstatoval Musil.

Musil také upozornil, že krajský soud si zákon vyložil v rozporu s jeho smyslem a účelem, neboť by se měl vždy zabývat okolnostmi a zvážit, zda přednost dostane ochrana smlouvy nebo politická práva lidí. „Referendum nelze prohlásit za nepřípustné ani kvůli obavám z případných soukromoprávních sankcí, které by mohl požadovat smluvní partner,“ dodal Musil s tím, že v takovém případě by měly obce se smluvním partnerem vyjednávat. Všechny tři případy se nyní vrací na začátek ke krajskému soudu.