Kandidát, který kývne jedné skupině navrhovatelů, již nesmí dát souhlas k nominaci další. Proto ke kandidátní listině musí být připojeno jeho písemné prohlášení, že se svou kandidaturou souhlasí a svůj souhlas nedal nikomu jinému. Přirozeně ale nikdo nikomu nemůže bránit, aby kandidátovi vyslovil politickou podporu. Jen to nesmí být druhá nominace.

Prováděcí zákon obsahuje i jiná omezení. Například jména navrhovatelů se nesmějí opakovat – ani v petici občanů, ani při nominaci skupinami zákonodárců. Tak třeba soc. dem. zákonodárce či příznivec by nemohl podepsat nominaci kandidáta ČSSD a současně se připojit například k petici se jménem expředsedy soc. dem. Miloše Zemana.

Předloha vychází z už schválené změny ústavy, podle níž navrhnout jméno do voleb na Hrad může nejméně dvacet poslanců nebo deset senátorů. Další kandidáty může navrhnout kterýkoli občan, který předloží petici s nejméně 50 tisíci podpisy.

Podle zákona má platit zásada – poslanec, senátor či občan smí podpořit jediného kandidáta. Pokud by se navrhovatel objevil na dvou nominačních listinách, pak jeho jméno bude z obou vyškrtnuto. Pokud by tím počet podpisů klesl pod limit, tak listina – tím i kandidát – bude vyřazena.

Soc. dem. již oznámila záměr, že pro svého nominanta, kterého vybere po stranických „primárkách“, bude nejen sbírat 50 tisíc hlasů pod petici, ale současně si jméno pro Hrad pojistí i nominací skupinou poslanců či senátorů.

Dbát na dodržení zásad bude ministerstvo vnitra. To bude mít jen šest dnů na to, aby po uzavření nominačních archů zkontrolovalo podpisy na peticích občanů. Navrhovatelé zákona, tedy vnitro, si jsou vědomi, že není v silách úředníků „projet“ statisíce podpisů, a tak se nejspíš budou kontrolovat jen vzorky – 8,5 tisíce nebo namátkově.

To nedávno kritizoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj nesrovnalosti v podpisech mohou způsobit vyřazení kandidátní listiny. Pokud se kandidát obrátí na soud, mohla by se samotná volba protáhnout na rok i víc, než soudní proces skončí.