Článek
Praxe je taková, že více než polovina ze dvou set poslanců sídlí přímo v místních stranických sekretariátech. Parlamentní peníze tak končí právě v partajních kasách. Například loni zaplatila Sněmovna podle informací, které Právo získalo od tiskového odboru, za poslanecké kanceláře téměř 56 miliónů korun.
V kodexu by se ale měla objevit věta: „Není možné využívat prostředky k výkonu mandátu k naplnění nezávislosti mandátu, tj. nepřelévat je na jiná využití, například na volební kampaň či na podporu stranické administrativy.“ Za těmito slovy se skrývá pro strany „nebezpečný“ výklad. Některé si z nich teď hradí část nebo i celý nájem. Ještě větší malá domů je to tam, kde strana dům, ve kterém si poslanec kancelář pronajal, vlastní.
Výhoda pro voliče
„Pro voliče je výhodné, když najdou vše na jedné adrese. Každý poslanec má šanci si udělat kancelář a je jen na něm, kam ji umístí. Nevidím žádné přelévání zdrojů. To za neetické nepovažuji,“ řekl Právu šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura. Připouští, že Sněmovna tak přispívá straně v krajích, kde ODS sídlí většinou ve vlastním. Shodnou adresu kanceláře a sídla strany uvádí 31 poslanců z 52 členů klubu.
„Daru“ v podobě nájemného užívají plnými doušky komunisté. Všech 26 má kanceláře na stejné adrese jako sekretariát.
„Kde jinde by měli voliči hledat komunistického poslance než tam, kde je obvodní výbor?“ reagoval šéf klubu Pavel Kováčik. „Pokud změna v kodexu bude, budu mít velké problémy s podporou. V tom, že jdou peníze straně, problém nespatřuji,“ dodal Kováčik.
Stanjura i Kováčik se shodli v tom, že horší by bylo, kdyby se takto přihrávaly peníze rodině. Zákaz kanceláři v rodinném majetku a zaměstnávání příbuzných si vtělili již do svého etického kodexu soc. dem. Z 56 poslanců jich má stejnou adresu s místní ČSSD polovina. Podle šéfa klubu Jeronýma Tejce je nejdůležitější, aby cena za pronájem byla přiměřená.
„Jestliže je sekretariát strany v centru a poslanec se rozhodne, že bude tam, kde jsou lidé zvyklí, a nebude se stěhovat účelově jinam, tak to nepovažuji za problém. Takové ustanovení v etickém kodexu nemá příliš smysl,“ řekl Právu.
Gazdík: Je to na hraně
„Je to na hraně, možná i mírně za ní,“ domnívá se šéf klubu TOP 09 Petr Gazdík. „Z hlediska financování stran jsou to ale drobné. Za zásadnější problém pro etický kodex vidím propojení stran s byznysem, kdy se tady privatizuje veřejná moc skrze strany,“ řekl Právu.
Gazdík sídlí ve Zlíně tam kde Sdružení místních samospráv. „Až později sem umístila kancelář i TOP 09,“ tvrdí. I jemu to přijde praktické kvůli voličům: „Poslanec je přece součástí strany,“ uvedl s tím, že stejná adresa neznamená vždy finanční propojení. Podle něho by si strany touto formou ale „přivydělávat“ neměly.
Většina poslanců využívá možnosti sjednat si pronájem za plnou sazbu, která se podle velikosti města pohybuje od 14 200 do 33 200 korun. Peníze nedostává poslanec, ale majitel objektu.
Pouze tři pražští poslanci ODS – Pavel Bém, Jan Florián a Boris Šťastný – se spokojili pouze se sněmovní kanceláří. Jiní Pražáci tak skromní nebyli. Třeba komunisté Jiří Dolejš a Marta Semelová, kteří sídlí přímo v centrále ÚV KSČM v ulici Politických vězňů, „přihráli“ loni straně každý 386 400 korun. Stejně tak soc. dem. Jiří Koskuba, který má kancelář v Lidovém domě.
Ve stranické centrále na Štefánikově ulici mají kanceláře i dva nejvyšší muži VV – Radek John i Vít Bárta. John ale popřel, že by zde šly peníze straně. „To není podpora strany. Mám kancelář ve stejném domě, ale strana mi do ní neleze. Oba jsme v nájmu, stejně jako strana, a Sněmovna platí majiteli,“ řekl Právu s tím, že je velice praktické úřadovat co nejblíž centrále.
Jak sdělil Právu politolog Jiří Pehe, na jednu stranu je takovou malou domů možno vnímat jako neetickou a asi by bylo dobré stanovit pravidlo, že se to nemá. Nelze však podle něho dělat rozdíly mezi poslanci – jestliže stát platí kancelář těm, kdo ji mají mimo stranický sekretariát, nelze tento nárok těm ostatním upírat.