Článek
Krkonoše poslední dny zasypalo až sedmdesát centimetrů sněhu, hřebeny nyní pokrývá více než dvoumetrová sněhová pokrývka. Nebezpečí hrozí v uzavřených lavinových katastrech označených výstražnými cedulemi.
„Kvůli nebezpečí lavin jsme uzavřeli také v zimě běžně užívanou trasu ze Dvoraček přes Kotel na Horní Mísečky,“ upřesnil zástupce náčelníka krkonošské Horské služby Pavel Jirsa.
Pozůstatky obří laviny z roku 2002 na úbočí Studniční hory
Vítr navíc způsobil převisy značného množství sněhu. „Desky sněhu leží na kluzkém ledovém podkladu. Hrozí i deskové laviny,“ uvedl lavinový preventista Pavel Cingr.
Náhlé oteplení může být velmi nebezpečné
Čtvrtý stupeň lavinového nebezpečí se stal koncem ledna 2005 osudný 26letému polskému záchranáři zabitému během horolezeckého výcviku lavinou v lokalitě jezera Maly Staw. Nynější situace rok 2005 v mnohém připomíná. Masu sněhu může spolehlivě odpálit očekávaná obleva.
Pozůstatek jedné z lavin
„Pokud dojde k náhlému oteplení, spodní vrstva se uvolní a všechno půjde dolů,“ přiblížil náčelník krkonošské Horské služby Adolf Klepš. Nastartované laviny mohou strhnout turisté pronikající do uzavřených lokalit. Krkonoše každoročně pustí okolo pětadvaceti větších lavin. Rekordní padesátka se strhla v zimě 2005.
Nejtragičtější lavina pohřbila 19 lidí
Jedna z největších lavin třetího tisíciletí spadla v Krkonoších 12. dubna roku 2002, kdy úbočím Studniční hory letělo 280 tisíc tun sněhu. Katastrofa však zdaleka nedosahovala rozměrů mamutích lavin, které 8. března 1956 totálně zdevastovaly část údolí Bílého Labe, Obřího a Labského dolu. Sníh pod hromadou na třísky rozlámaných stromů vydržel dva roky.
Lavinový svah na úbočí Kotelních jam nad uzavřenou cestou
Lavina s nejtragičtějšími následky stihla Krkonoše 21. března 1968, kdy v polském Bialym Jaru zahynulo devatenáct lidí. Lavina naposledy v Krkonoších zabíjela v prosinci 2008, kdy na Červinkově muldě zahynula při druhém stupni lavinového nebezpečí 36letá skialpinistka.
