Pokud v současnosti policie, státní zastupitelství či soud zabaví nějakému pachateli v trestním řízení jeho majetek, ten pak po odsouzení dotyčného propadne nenávratně státu a peníze či nemovitosti tedy končí v rozpočtu ČR. V brzké době by se to však mohlo změnit.

S novým a podle všeho průlomovým návrhem v rámci chystaného zákona o obětech trestných činů teď přišla v posledních dnech skupina právniček a expertek, jež se touto problematikou zabývají. A ministerstvo spravedlnosti jako autor kodexu, který nyní leží na vládě, by takovou změnu podpořilo. Právu to řekl sám ministr Jiří Pospíšil (ODS).

Redakce v těchto dnech obdržela písemné stanovisko tří žen zabývajících se problematikou obětí trestných činů. Jsou jimi advokátka Hana Marvanová, která zastupuje tisíce poškozených například v kauze H-System, dále šéfka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová, jejíž sdružení pomáhá obětem zločinců, a také expertka na trestní právo z UK Helena Válková.

Jen pět procent získá peníze zpět

V textu upozorňují na katastrofální vymahatelnost škody pro poškozené. Pouhých pět procent z nich se totiž se v trestním řízení dočká od pachatele odškodnění. Autorky zároveň navrhují několik změn, které by prý šlo zapracovat do již připraveného zákona o obětech trestných činů. Ten totiž podle nich nijak neřeší problematiku vymahatelnosti náhrady škody a zmíněnou možnost zaplatit peníze obětem ze zabaveného majetku pachatele neobsahuje.

Kodex už přitom před několika dny prošel legislativní radou vlády a v blízké době jej projedná kabinet premiéra Petra Nečase (ODS).

„Navrhujeme posílit práva poškozených ve fázi po pravomocném odsouzení pachatele tak, aby bylo možné hradit škodu poškozenému z kauce a z majetku odsouzeného, který propadl státu nebo byl zabrán jako výnos trestné činnosti,“ uvádějí autorky ve svém stanovisku.

„Pachatel by měl v rámci možností napravit škodlivý následek tím, že by došlo k vydání ukradených majetkových hodnot zpět oběti podle hesla: Co bylo ukradeno, musí být vráceno,“ konstatují dále Marvanová a spol.

Příkladem za všechny je již zmiňovaná kauza téměř miliardového podvodu se stavební firmou H-System, za který jeho organizátor Petr Smetka dostal dvanáctiletý trest. Z více než tisícovky poškozených, kdy na každého z nich připadá finanční újma ve výši jednoho miliónu korun, se o náhradu přihlásilo zhruba 350. Dodnes ale od Smetky podle Marvanové neviděli ani korunu, přitom mu stát v rámci trestního řízení zabavil majetek a nemovitosti až za čtvrt miliardy. Z těch by mohly být oběti Smetkova podvodu alespoň částečně odškodněny.

Peníze přednostně obětem

Podobný model už přitom podle Marvanové řadu let úspěšně funguje například ve Švýcarsku či v USA, kde je náhrada škody způsobená pachatelem vyplácena z jeho zabaveného majetku přednostně právě poškozeným.

„Tam mají pohledávky obětí přednost před všemi ostatními pohledávkami včetně těch státních. V tomto ohledu jsme skutečně o desetiletí pozadu,“ míní Marvanová.

„S tímto návrhem nemám problém. Zabavené věci mohou být zpeněženy a nechť se primárně použijí na náhradu škody obětem trestného činu. To je věc, se kterou souhlasím, a pokud by byla navržena na půdě  parlamentu jako pozměňovací návrh, jsem připraven to podpořit,“ reagoval na návrh ministr Pospíšil.

Mrzí ho ale, že autorky stanoviska a návrhu o něm ministerstvo neinformovaly dříve, aby mohl být zpracován do již hotového zákona.

Zároveň ale ministr upozornil, že již připravený zákon o obětech trestné činnosti řeší jiné problematiky než odškodnění. Posiluje například práva poškozených v trestním řízení, jejich nároky na peněžitou pomoc a zvyšuje i částky této pomoci, které pak bude stát vymáhat po pachatelích. Navíc jim prý zajišťuje také větší informovanost či nabízí využití služeb důvěrníka.