„Pokud by tento návrh zákonné legislativní změny byl přijat, tak by ministři neměli možnost svévolně přidělovat odměny v takovém rozsahu, jak jsme tomu zvyklí u Nečasovy vlády v uplynulých měsících,“ uvedl Sobotka.

Sociální demokraté delší dobu kritizují výši odměn některých úředníků na ministerstvech. V úterý Sobotka na půdě Senátu obvinil koaliční vládu Petra Nečase (ODS) z pokrytectví při prosazování reforem. Na reformní kroky podle něj doplatí nižší příjmové vrstvy, zatímco vysoce postavení vládní úředníci dostávají statisícové odměny.

„Proto předkládáme novelu zákoníku práce a doprovodných zákonů, která navrhuje, aby se u zaměstnanců veřejného sektoru, kteří jsou odměňováni podle tarifních tabulek, stanovil jasný strop na celkové odměny za rok,“ řekl na tiskové konferenci Sobotka. Úředníci by tak ročně na odměnách mohli dostat maximálně šestinásobek svého maximálního tarifního platu. „Současně navrhujeme také zastropovat takzvanou cílovou odměnu, a to na 1,5násobku tarifního platu,“ dodal Sobotka.

"Odměny mají být mimořádné"

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc poznamenal, že odměny by měly být vypláceny jen ve výjimečných případech po splnění mimořádného úkolu. Dosud jsou podle něj zákonné možnosti odměňování často zneužívány.

Za výši odměn pro své úředníky byli kritizováni například ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) či ministr školství Josef Dobeš (VV). Kritiku opozice si vysloužil i premiér Nečas za výši odměn šéfky jeho kabinetu Jany Nagyové. Podle médií Dobeš svým manažerům rozdal statisícové odměny a kontroverzi vyvolal i zlatý padák pro Ladislava Bátoru. Nagyová měla na výplatní pásce i více než 270 000 korun. Její základní plat se přitom pohybuje kolem 30 000 korun, uvedla média.