„Úřady při jednání se švýcarskou stranou nejednaly tak, jak měly. My jsme podnikli vlastní šetření a ukázalo se, že VSZ se stalo obětním beránkem. To má nejmenší vinu,“ prohlásil John. Strana se prý na vlastní pěst pokusila objasnit, kdo nese hlavní vinu na tom, že ČR „zmrhala šanci“ připojit se k trestnímu řízení s MUS.

Podezření podle Johna padá především na ministerstva zahraničí, spravedlnosti a financí, která postupovala chybně. V první řadě podle VV došlo k „úřednickému šlendriánu“. Švýcarská prokuratura v roce 2010 informovala o kauze a nabídla ČR podíl na trestním řízení skrz ministerstvo zahraničí. To však postoupilo věc ministerstvu spravedlnosti, které po čase předalo věc VSZ, tvrdí VV.

Oba resorty podle Johna pochybily, jelikož nepředaly kauzu věcně příslušnému orgánu, a to ministerstvu financí. Poté následoval ping pong mezi VSZ a švýcarskou stranou, a až po roce byla kauza předána ministerstvu financí. Na jaře ale resort financí žádá Rampulu o podrobnější informace, na jejichž základě by bylo patrné, jak byla ČR poškozena, a na základě čeho by se měla připojit. Rampula pak opět jedná se Švýcary, žádá právní pomoc kvůli neznalosti švýcarského právního systému a upřesnění postavení poškozeného.

Podrobnosti nepotřebujete, ujišťovali Švýcaři

V létě prý švýcarská strana ujistila, že k řízení se lze připojit i bez znalosti podrobností. Posléze však na žádost resortu financí posílá i doplňující informace s další urgencí o podání přihlášky do řízení.

„Máme podezření, že ministerstva zahraničí a spravedlnosti pochybila, když neinformovala věcně příslušné ministerstvo financí. Obě ministerstva postoupila věc chybně věcně nepříslušným orgánům. Ministerstvo financí pak promeškalo lhůtu, i když vše dostalo včas a zhoršilo tak procesní postavení ČR,“ uzavřel John.

Ministerstva spravují zástupci z řad koaličních partnerů. Šéfem diplomacie je Karel Schwarzenberg (TOP 09), justici vede Jiří Pospíšil (ODS) a státní kasu spravuje Miroslav Kalousek (TOP 09).

Resorty chybu nepřipouštějí

Ministerstvo financí se proti Johnovým podezřením ohradilo. „Ministerstvo financí na základě relevantních informací, které mělo, a v jakém termínu je mělo, v žádném případě nepochybilo. MF vždy konalo maximum možného, co v daném čase konat šlo,“ uvedl v tiskovém prohlášení mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Johnovy závěry odmítla i diplomacie. „Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) odmítá jakékoliv nařčení z pochybení a všechny své kroky v předmětné kauze je připraveno doložit písemnými dokumenty. MZV je úřadem, který vystupuje v podobných kauzách jako doručovatel žádostí přijímaných diplomatickou cestou. V tomto případě MZV rovněž nad rámec svých povinností několikrát celou záležitost urgovalo a žádalo o stanoviska MS a MF,“ napsal Novinkám mluvčí resortu Karel Šrol.

Investigativní účelová činnost pana předsedy Johna není potřeba.mluvčí ministerstva spravedlnosti

Připojil také rekapitulaci postupu MZV v datech, z níž vyplývá, že zřejmě nejdéle se „horký brambor“ zdržel na ministerstvu spravedlnosti. „Poprvé se švýcarská strana obrátila na MZV nótou dne 14. července 2010. Ta byla řádně zaevidována mezi úředními spisy MZV a dne 20. července 2010 expedována v listinné podobě na Ministerstvo spravedlnosti (MS) a téhož dne byl expedován spis i elektronicky. V březnu 2011 MS sdělilo MZV, že kompetentním orgánem v kauze je MF,“ uvedl Šrol.

Ministerstvo spravedlnosti si zase stojí za tím, že postupovalo správně, když případ předalo vrchním žalobcům. „Audit provedený v sekci mezinárodních vztahů ministerstva spravedlnosti potvrdil, že odborníci postupovali v létě roku 2010 správně, když švýcarskou žádost o právní pomoc zaslali příslušnému orgánu činnému v trestním řízení, jímž bylo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Podle odborných posudků úředníci v žádném případě nepochybili,“ sdělila Novinkám mluvčí justice Tereza Palečková.

Připomněla, že celou záležitostí zabývají orgány činné v trestním řízení, a tudíž je třeba si počkat na jejich závěry. „Investigativní účelová činnost pana předsedy Johna tak není potřeba. Ve zmíněném trestním řízení není ministerstvo spravedlnosti podezřelé z žádného porušení zákona,“ uvedla Palečková.

Kauza MUS v datech a přehled komunikace ČR a Švýcarska podle zjištění Práva z listopadu roku 2011
1993 – vznik Mostecké uhelné společnosti (MUS)
1996 – 1998 – Vyvedení téměř šesti miliard z MUS do zahraničí a postupné skupování téměř 50% balíku akcií MUS ve prospěch společnosti Appian. Stát ztrácí majoritu.
1998 – Fond národního majetku podává v souvislosti s vyváděním prostředků z MUS a skupováním jejích akcií trestní oznámení. Začíná mnohaleté vyšetřování české policie, které bylo v průběhu deseti let celkem třikrát odloženo.
červenec 1999 – Fond národního majetku prodává 46% akcií za 650 miliónů společnosti Investenergy SA, doly posléze plně ovládá Appian.
srpen 1999 – Investenergy SA posílá 5 miliónů dolarů jako odměnu za úspěšnou privatizaci na účty, ke kterým má přístup vlivný zbrojař Pavel Musela. Ten peníze údajně dál přerozděloval, část měla skončit u lidí z okolí bývalého sociálnědemokratického premiéra Stanislava Grosse - Jiřího Martinka a Antonína Sýkory.
2003 – Od Appianu koupil doly Antonín Koláček (40%), Luboš Měkota (40%), Petr Pudil (10%) a Vasil Bobela (10%).
červen 2005 – Švýcaři začínají vyšetřovat podezření na praní špinavých peněz.
říjen 2006 – Švýcarská strana se poprvé obrací na ČR se žádostí o právní pomoc.
2006 – Poloviční podíl v mosteckých dolech kupuje finančník Pavel Tykač.
2008 – Koláček a Měkota definitivně opouští uhelný byznys a přenechávají svůj 40% podíl tehdejším menšinovým akcionářům Petru Pudilovi a Vasilu Bobelovi, kteří do té doby drželi 10% akcií.
2008 – Švýcarské úřady zmrazily na desítkách účtů obviněných ex-manažerů MUS zhruba 12 miliard korun. Česká policie mezitím kauzu již potřetí odkládá.
červenec 2009 – Česká policie na základě informací od švýcarské strany znovu otevírá vyšetřování divoké privatizace Mostecké uhelné.
květen 2010 – Švýcarský vyšetřující soudce informuje ČR, že se zřejmě stala obětí podvodu a poprvé žádá o odpověď, zda se stát hodlá připojit k trestnímu řízení jako poškozená strana.
červenec 2010 – Švýcaři do ČR posílají oficiální diplomatickou nótu s výzvou k připojení se k řízení. Ministerstvo zahraničních věcí ji předává resortu spravedlnosti, aby nakonec skončila na pražském vrchním státním zastupitelství (VSZ).
podzim 2010 – Švýcaři předávají české straně 34 šanonů dokumentů se závěry svého vyšetřování.
prosinec 2010 – Mostecké doly plně ovládl finančník Pavel Tykač, za zhruba 10 miliard korun koupil od Pudila s Bobelou i druhou půlku společnosti.
prosinec 2010 - VSZ opakovaně píše švýcarské straně, ať přesně specifikuje skutek, kterým měla být Česká republika poškozena.
březen 2011 - Švýcarští státní zástupci na setkání s těmi českými upozorňují, že ve velmi krátké době hodlají ukončit své řízení, a že by se ČR k němu mohla připojit jako poškozená. Žádají informace, jak bude stát postupovat. Následně se švýcarský velvyslanec setkává s ministrem spravedlnosti Jiřím Pospíšilem (ODS). Ten následně předává diplomatickou nótu ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09).
duben 2011 – Pokračuje byrokratický ping pong mezi českými úřady, které si přehazují celou věc jak horký brambor. Ministerstvo financí opakovaně žádá VSZ v Praze o další informace o údajné škodě, státní zástupci reagují tak, že Švýcarsko potřebné informace nedodalo.
červenec 2011 – Švýcarský žalobce posílá stručné informace s tím, že vše má v předaných šanonech k dispozici VSZ v Praze. Švýcaři zároveň upozorňují, že přihlášení se o náhradu škody je možné jen do uzavření předběžného řízení.
srpen 2011 – VSZ v Praze žádá ministra financí, ať lépe specifikuje, jaké informace potřebuje k tomu, aby rozhodl o tom, zda se Česká republika připojí ke švýcarskému řízení. Resort financí pak Švýcary informuje, že bez potřebných podkladů nemůže rozhodnout.
září 2011 – Švýcarský žalobce píše na ministerstvo stručnou charakteristiku trestných činů a výpočet škody s tím, že veškeré další informace má VSZ v Praze. Zároveň opět varuje, že připojení se k řízení je možné jen před podáním obžaloby, k čemuž dojde již velmi brzo. Žádá ČR o sdělení, jak hodlá postupovat.
říjen 2011 – Švýcarům dochází trpělivost a tamní státní zástupce podává na všechny obviněné obžalobu.
listopad 2011 – Premiér Petr Nečas (ODS) rozhodl, že se Česká republika bude ke švýcarskému řízení připojovat a zároveň oznámí, že hodlá vyšetřit, kdo průtahy zavinil.
listopad 2011 – Nový pražský vrchní státní zástupce Stanislav Mečl zakládá speciální tým elitních žalobců, kteří se mají kauze Mostecké intenzivně věnovat. Zároveň dodává ministrovi financí analýzu, podle které Česká republika skutečně při privatizaci škodu utrpěla.