Nečas před poslanci prohlásil, že mu jeho vláda dala omezený mandát, který neumožňoval vydat k nové evropské smlouvě závazné stanovisko, ani deklarovat podmíněné „ano“ ve stylu chytré horákyně. Podle mandátu nemohl jako premiér podepsat nic bez jasné politické shody na daném tématu, hájil se Nečas.

Přitom prý bylo na summitu požadováno jasné „ano“ nebo „ne“, které by ukázalo, zda politici v březnu podepíší konečnou verzi fiskální smlouvy, jejíž podrobnosti byly právě na summitu dolaďovány.

Petr Nečas a Karel Schwarzenberg na čtvrtečním jednání Sněmovny.

Petr Nečas a Karel Schwarzenberg na čtvrtečním jednání Sněmovny.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Mohl jsem tak učinit? Z hlediska mého mandátu ne. Mandát řekl jasně, že nebylo možné jinak postupovat. I kdybych neměl s úmluvou žádný problém. Kdybych řekl ‚ano‘, znamenalo by to politicky závazné ‚ano‘. Mohl jsem také říct podmíněné ‚ano‘ - že já bych rád, ale nevím, jestli to pak v březnu podepíši. Ale ani tento postup chytré horákyně nebyl možný, musel jsem říct buď jasné ‚ano‘, nebo ‚ne‘,“ hájil se před poslanci šéf vlády.

Zaorálek: federace a fiskální unie jsou tlachy

Kromě toho vyzdvihl také fakt, že nemohl souhlasit s úmluvou, jejíž konečný text byl právě dojednán, a tudíž nebyl prostor pro analýzy. Zdůraznil však, že připojit podpis k dohodě lze kdykoli v budoucnosti.

Nová dohoda má totiž význam pro státy eurozóny, které se v ní zavazují dávat ke kontrole Evropské komisi své státní rozpočty. Smlouva má zejména koordinovat rozpočtově odpovědné jednání členských zemí. Státy bez eura se mohou připojit dobrovolně, po přijetí eura bude pro ně podpis smlouvy podmínkou.

Lubomír Zaorálek na čtvrtečním jednání Sněmovny.

Lubomír Zaorálek na čtvrtečním jednání Sněmovny.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Premiér pak vyložil své výhrady k obsahu smlouvy, která podle něj výrazně změní fungování EU. Podle něj smlouva vytyčuje trasu k fiskální unii a je výrazným posunem směrem k federaci.

Diplomatický expert ČSSD Lubomír Zaorálek ale označil řeči o fiskální unii a federaci za „tlachy“ a stěžoval si na velmi nízkou úroveň premiérovy argumentace.

Zaspekuloval si také na téma, že zahraniční politiku ČR nyní určuje prezident Václav Klaus. Podle Zaorálka by měl být ihned zahájen ratifikační proces vedoucí k potvrzení účasti ČR na integračním procesu EU.

Nečasovy argumenty rvou Kalouskovi mozek

Ministr financí Miroslav Kalousek pak o Nečasových argumentech hovořil jako výmluvách, které nikdo nechápe, což má podle něj negativní dopady na českou zahraniční politiku. „Premiér říká zcela čitelné, principiální ‚možná‘,“ poznamenal s nadsázkou Kalousek.

Ohradil se proti požadavku VVODS na referendum. Strany ho odůvodňují tvrzením, že novou smlouvou se přesouvají významné pravomoci do Bruselu. „Je to absurdní argument. Přicházíme o jedinou pravomoc, a to o zcela suverénní kompetenci chovat se finančně nedisciplinovaně,“ řekl s ironií v hlase Kalousek a zdůraznil, že vláda chce sama zavést změnu Ústavy, která finanční disciplínu uzákoní.

„Trhá mi to mozek z hlavy, nerozumím tomu, nikdo tomu nerozumí,“ postěžoval si ministr.

Odmítl také další z Nečasových argumentů, že smlouva vůbec neřeší současnou krizi. Podle Kalouska současná krize je zejména krizí důvěry, jelikož trhy nevěří státům, že se budou chovat disciplinovaně. Proto je nová smlouva významným symbolem, který má trhy uklidnit.

Připustil pouze premiérovu výhradu, že podmínky dohody nejsou dostatečně tvrdé, protože podle nich mají být kontrolovány jen schodků rozpočtů, ale neřeší se celkové zadlužení jednotlivých zemí. Kalousek však ujistil, že v české Ústavě budou i dluhová kritéria zohledněna.