Chystaný centrální registr přestupků totiž bude evidovat i ty, které správní orgány či policie řešily s viníky jen v blokovém řízení. Původním záměrem sice bylo, že do evidence budou zařazeny jen přestupky řešené v následném správním řízení na jednotlivých obecních úřadech, ale proti tomu se postavily Úřad vlády i ministerstvo vnitra.

Podle nich by vyloučení přestupků řešených blokově mohlo v sobě skrývat korupční potenciál. „Pachatel přestupku by vyvíjel tlak na vyřízení věci v blokovém řízení,“ zní zásadní připomínka úřadů.

Osmdesát tisíc přestupků ročně

Organizace spadající pod vnitro (policie, hasiči) přitom ročně v blokovém řízení projednávají asi 80 tisíc přestupků. Ministerstvo vnitra upozorňuje i na fakt, že většinu přestupků proti majetku, jako jsou například drobné krádeže v obchodech, řeší policie právě v blokovém řízení.

Tyto přestupky by v budoucnu navíc měly být při jejich opakovaném spáchání trestnými činy, což je hlavní důvod vzniku zmíněného centrálního registru. Ten bude součástí nynějšího rejstříku trestů a fungovat by mohl nejdříve od července 2013.

Úřady si od něj slibují především lepší informovanost o tom, kdo, jak často a jakým způsobem páchá přestupky.

U některých vybraných zároveň chtějí zavést systém „třikrát a dost“, což v praxi znamená, že kdo v určitém časovém období spáchá dvakrát určitý přestupek, potřetí už bude jeho jednání posuzováno jako trestný čin. V nyní předkládané analýze jsou dvě varianty, jak dlouhé má toto časové období být – buďto dva nebo tři roky.

Zároveň upřesňuje, o které druhy přestupků půjde – proti majetku (např. drobné krádeže), proti občanskému soužití (např. rvačky, výtržnictví, urážky na cti) a proti veřejnému pořádku (např. zakázané demonstrace či pochody, veřejná pohoršení či zakázané skládky).

Tři drobné krádeže budou trestné

V případě první kategorie by se mělo jednat třeba o krádeže či zpronevěry, kdy škoda jednotlivě nepřesáhla hranici pěti tisíc korun, tedy pomyslnou mez mezi přestupkem a trestným činem.

Avšak i zde bude platit zmíněné třikrát a dost, tedy po třetím přistižení ve stanoveném časovém úseku čeká pachatele už trestní stíhání. Jím způsobené škody přitom nemusejí pomyslnou pětitisícovou hranici vůbec přesáhnout.

„Zřízení centrální evidence přestupků má za cíl v konečném důsledku omezit drobnou kriminalitu, a to včetně majetkové, která často postihuje prodejní řetězce i menší provozovny, a v tomto směru lze očekávat příznivý dopad na podnikatelské prostředí v ČR,“ tvrdí v předkládací zprávě ministerstvo spravedlnosti.

Dle materiálu, který má Právo k dispozici, bude celý projekt stát 31 miliónů korun, následný rutinní provoz registru pak vyjde na 8,1 miliónu. Úřad ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) však zároveň upozornil, že na rozjetí projektu nemůže poskytnout finance ze svého rozpočtu a požaduje, aby je zajistilo ministerstvo financí ze státní pokladny.

Jaké přestupky budou po třetím spáchání trestné:
proti majetku – krádež, zpronevěra, podvod, zničení či poškození věci;
proti veřejnému pořádku – neuposlechnutí výzvy úřední osoby, porušování nočního klidu, vzbuzení veřejného pohoršení, znečištění veřejného prostranství či objektu, zanedbání úklidu veřejného prostranství, porušení podmínek ochrany veřejného pořádku při sportovních a kulturních akcích, porušení podmínek ochrany veřejného pořádku v místech určených k turistice či rekreaci, poškození či neoprávněné zabrání veřejného místa či objektu, založení nepovolené skládky, vyhazování odpadků mimo vyhrazená místa;
proti občanskému soužití – ublížení na cti urážkou či vydáním v posměch, nedbalostní ublížení na zdraví, vyhrožování újmou na zdraví, drobné ublížení na zdraví, nepravdivé obvinění z přestupku, schválnosti či jiné hrubé jednání, omezování práv členů národnostní menšiny, způsobení újmy kvůli jiné rase, barvě pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyku, víře, pro jiné politické smýšlení či činnost v nějaké straně, pro sociální původ, majetek, zdravotní stav anebo manželský stav.