Zájem o práci v EU nebyl velký, lidé nacházeli pracovní příležitosti hlavně doma, v oživené ekonomice. A to i při počáteční vysoké nezaměstnanosti.

Nikoliv ekonomické ohledy založené na průzkumech a odhadech pohybu pracovních sil, ale prostý strach ze všeho cizího (řecky: xenofobie) vede politiky některých zemí EU, aby svým voličů ukázali, že hájí jejich národní zájmy před přílivem prácechtivých cizinců z Východu. Pozor na barbary, rozvrátili přece Řím!

Někteří omezovaní a ponižovaní Češi, Slováci, Poláci atd. usilují o to, aby jejich státy přijaly vůči jiným státům EU podobná omezení. Jenže reciprocita omezování nemusí vést k jeho odstraňování. Někdy zavání i furiantstvím nebo populismem. Reciprocita může roztočit spirálu omezování, které chceme v EU odstranit. Lépe je spolupracovat s liberálními politickými silami v EU a spolu s nimi ukládat tuto podivnou sortu údajných národních zájmů, ekonomicky nezdůvodněných, do muzea historických starožitností, vedle sekery a kolovratu.

PRÁVO 17. února 2004