Nejtužší zima byla v roce 1829, kdy mrzlo bez přestání 76 dní. Teplotní rekord ale z toho roku nepochází. Je o 100 let mladší.

Naměřen byl 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Rekord naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, tehdy osmačtyřicetiletý profesor na českobudějovickém gymnáziu.

Legendární byla i celá zima 1928/29, klimatology označovaná také za zimu století. Po teplém prosinci uhodily na přelomu roku tuhé mrazy, celé Československo pokryla vysoká vrstva sněhu a "sibiřská" zima trvala až do března. Mrazy vyvrcholily 11. února 1929, kdy na naprosté většině meteorologických stanic hlásili nejnižší teploty vzduchu v historii jejich pozorování.

V historii bylo i hůře

Tou úplně nejtužší, nejen na území Česka, ale i ve střední Evropě, však byla zima z přelomu let 1829/30. Lidé tehdy zažili 76 ledových dnů (teplota zůstává pod nulou celých 24 hodin) a 95 dnů se zápornými denními průměry. Hned za ni se řadí krutá sněžná zima 1783/84, která měla 73 ledových dnů a 93 dnů s minusovými denními průměry teploty vzduchu. Zima 1928/29 se mohla pyšnit "pouze" 62 mrazivými dny.

Další velmi chladné zimy

Mezi nejchladnější období se řadí rovněž arktický únor 1956, kdy byly zaznamenány teploty nižší než minus 35 stupňů Celsia. Průměrná teplota byla minus 11,7 stupně Celsia.

Další tuhé zimy byly v letech 1939 až 1943 anebo 1962 až 1964. V posledních třiceti letech byla výrazně mrazivá zima v lednu 1985, kdy se pohybovaly minimální teploty kolem minus 30 stupňů (v Lenoře na Šumavě minus 33 stupňů). V lednu 1987 na jednom z nejchladnějších míst Česka - na šumavské Jezerní slati - zaznamenal amatérský "lovec mrazů" Antonín Vojvodík minus 41,6 stupně Celsia.

 zdroj: ČTK

Rtuť teploměru poklesla 11. února 1929 velmi hluboko, v Třeboni až na minus 41,5 stupně Celsia. V Opavě hlásili také minus 41 stupňů, Havlíčkův Brod minus 36 stupňů a Praha minus 27,1 stupně Celsia.

Třeskutý mráz byl i na druhé straně tehdejší republiky, na stanici Víglaš-Pstruša u Zvolena naměřili minus 41,0 stupně Celsia, což je zatím nepřekonaný slovenský rekord.

V roce 1929 zamrzl i Jadran

Vánice, spousty sněhu a mrazy ochromily silniční i železniční dopravu. Rybníky promrzly téměř ke dnu, Vltavu spoutal led do hloubky jednoho metru. Zamrzaly vodovody i plynová potrubí, byla nouze o vodu, fronty na uhlí prý připomínaly válku.

Noviny byly plné zpráv o počtu zmrzlých lidí, o pomrzlé lesní zvěři a ptactvu, které i v Praze sbírali po nůších.

Evropa na tom nebyla lépe, proměnila se ve sněžnou a ledovou pláň. V Benátkách zamrzly kanály, u chorvatského Šibeniku dokonce moře.

Teplotní rekordy naměřené na stanicích Českého hydrometeorologického ústavu 3. února 2012 ráno

Teplotní rekordy naměřené na stanicích Českého hydrometeorologického ústavu 3. února 2012 ráno

FOTO: ČTK