Článek
Nejtužší zima byla v roce 1829, kdy mrzlo bez přestání 76 dní. Teplotní rekord ale z toho roku nepochází. Je o 100 let mladší.
Naměřen byl 11. února 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic. Rekord naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, tehdy osmačtyřicetiletý profesor na českobudějovickém gymnáziu.
Legendární byla i celá zima 1928/29, klimatology označovaná také za zimu století. Po teplém prosinci uhodily na přelomu roku tuhé mrazy, celé Československo pokryla vysoká vrstva sněhu a "sibiřská" zima trvala až do března. Mrazy vyvrcholily 11. února 1929, kdy na naprosté většině meteorologických stanic hlásili nejnižší teploty vzduchu v historii jejich pozorování.
V historii bylo i hůře
Tou úplně nejtužší, nejen na území Česka, ale i ve střední Evropě, však byla zima z přelomu let 1829/30. Lidé tehdy zažili 76 ledových dnů (teplota zůstává pod nulou celých 24 hodin) a 95 dnů se zápornými denními průměry. Hned za ni se řadí krutá sněžná zima 1783/84, která měla 73 ledových dnů a 93 dnů s minusovými denními průměry teploty vzduchu. Zima 1928/29 se mohla pyšnit "pouze" 62 mrazivými dny.
| Další velmi chladné zimy |
|---|
| Mezi nejchladnější období se řadí rovněž arktický únor 1956, kdy byly zaznamenány teploty nižší než minus 35 stupňů Celsia. Průměrná teplota byla minus 11,7 stupně Celsia.Další tuhé zimy byly v letech 1939 až 1943 anebo 1962 až 1964. V posledních třiceti letech byla výrazně mrazivá zima v lednu 1985, kdy se pohybovaly minimální teploty kolem minus 30 stupňů (v Lenoře na Šumavě minus 33 stupňů). V lednu 1987 na jednom z nejchladnějších míst Česka - na šumavské Jezerní slati - zaznamenal amatérský "lovec mrazů" Antonín Vojvodík minus 41,6 stupně Celsia. |
| zdroj: ČTK |
Rtuť teploměru poklesla 11. února 1929 velmi hluboko, v Třeboni až na minus 41,5 stupně Celsia. V Opavě hlásili také minus 41 stupňů, Havlíčkův Brod minus 36 stupňů a Praha minus 27,1 stupně Celsia.
Třeskutý mráz byl i na druhé straně tehdejší republiky, na stanici Víglaš-Pstruša u Zvolena naměřili minus 41,0 stupně Celsia, což je zatím nepřekonaný slovenský rekord.
V roce 1929 zamrzl i Jadran
Vánice, spousty sněhu a mrazy ochromily silniční i železniční dopravu. Rybníky promrzly téměř ke dnu, Vltavu spoutal led do hloubky jednoho metru. Zamrzaly vodovody i plynová potrubí, byla nouze o vodu, fronty na uhlí prý připomínaly válku.
Noviny byly plné zpráv o počtu zmrzlých lidí, o pomrzlé lesní zvěři a ptactvu, které i v Praze sbírali po nůších.
Evropa na tom nebyla lépe, proměnila se ve sněžnou a ledovou pláň. V Benátkách zamrzly kanály, u chorvatského Šibeniku dokonce moře.
Teplotní rekordy naměřené na stanicích Českého hydrometeorologického ústavu 3. února 2012 ráno