Zatímco ministryně kultury Alena Hanáková, která normu poslancům představila, konstatovala, že poslanci mají možnost splatit dluh a neměli by ji promarnit, další řečníci její názor vesměs nesdíleli.

O největší rozruch se postaral komunistický poslanec Miroslav Grebeníček. Ten na jednu stranu přiznal církvím nárok na fary a kostely s výjimkou Katedrály svatého Víta, zároveň však neváhal citovat slova kardinála Františka Tomáška, který byl komunisty perzekvován.

To nadzvedlo hned několik koaličních poslanců, neboť Grebeníček o postupu komunistů vůči církvím po únoru 1948 hovořil jako o "necitlivém zacházení a křivdách". "Dodejte, že jste tyto lidi perzekvovali, ať víme, na čem jsme," neubránila se faktické poznámce šéfka Sněmovny Miroslava Němcová (ODS), která připomněla i další postoje komunistického režimu.

Grebeníček se vzápětí k řečnickému pultíku vrátil a zvýšeným hlasem připomněl, že on se narodil v roce 1947 a na "křivdách" nemá žádný podíl. "Nejme zvědaví, abyste zrovna vy po nás ječel," opáčil šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

ČSSD by restituce řešila fondem pod správou církví

Po přestávce se slova ujali poslanci ČSSD, kteří uznali potřebu majetkového vyrovnání, nicméně finanční odškodnění by církvím nedávali. Majetek by převedli do veřejnoprávního fondu, který by byl pod správou církví, a z nějž by byla jejich činnost financována. Strana proto nynější podobu nepodpoří.

David Rath (ČSSD) upozornil, že vláda dělá církvím "medvědí službu" a miliardovými restitucemi je v konečném důsledku poškodí v očích veřejnosti.

Podle vládního návrhu by měl stát církvím vyplatit od roku 2013 za dalších třicet let 59 miliard korun. V závislosti na inflaci by se částka mohla dostat až na 96 miliard korun. Zároveň se však stanou církve na státu nezávislé.