Článek
Jde o novinku, kterou navrhla vláda Petra Nečase v roce 2010 do zákona o dani z příjmů v rámci plnění svého programového prohlášení a poprvé se uplatní za zdaňovací období roku 2011.
Přiznání se musí podat do letošního 2. dubna.
Koalice se tehdy domluvila, že pokud má důchodce kromě důchodu měsíční příjem přesahující trojnásobek průměrné mzdy, pak bude muset důchod celý zdanit.
„To se dotkne maximálně stovek lidí, nikoli statisíců,“ řekl v červenci 2010 premiér Petr Nečas (ODS).
Kolika lidí se to doopravdy dotkne, však nemá nikdo spočítané „Neodvažujeme se odhadnout počet poplatníků, kterých se to týká, protože žádná taková skupina dosud neměla tuto povinnost,“ uvedla Jana Kaslová z Generálního finančního ředitelství. Odborníci ale naznačují, že spíš než o stovky půjde o tisíce lidí.
Týká se i podnikatelů a pronajímatelů
Opatření se týká nejen nadstandardně vydělávajících penzistů, kteří jsou zaměstnaní, ale i těch, kteří podnikají nebo jsou jinými samostatně výdělečnými osobami, a rovněž důchodců, kteří mají příjmy z pronájmů.
Zatímco ale u příjmů ze zaměstnání se do ročního limitu 840 tisíc korun počítá celá hrubá mzda, u OSVČ a pronajímatelů jen dílčí základy daně, to je příjmy snížené o výdaje.
Naproti tomu u důchodců, kteří si nepřivydělávají žádnou činností, jsou dnes důchody až do roční částky 288 tisíc korun (24 tisíc korun měsíčně) zcela osvobozeny od daně. I když důchod přesáhne roční částku 288 tisíc korun, tak zdanění podléhá jen suma, která převyšuje 288 tisíc korun.
Lidé se snažili vejít do limitu
Na oznámenou novinku ve zdanění důchodů byly v roce 2010 značně rozporuplné reakce. Většinou vyznívaly tak, že jde o nesystémové opatření s minimálním přínosem pro rozpočet a tedy ani nijak neposilující solidaritu lidí s vyššími příjmy ve vztahu ke slabším.
Lidé s vysokými výdělky si navíc co nejvíc hlídali, aby celoroční limit 840 tisíc korun měsíčně nepřekročili a nemuseli důchod zdaňovat. Opozici hlavně vadí, že Nečasova vláda trvale odmítá progresívní zdanění příjmů a příliš posiluje důchodový systém ve prospěch bohatších lidí.
„Zavádí to jen absurdní dvojí režim do zdaňování důchodů. Zdanění se tedy bude týkat jednak důchodů nad 288 tisíc korun ročně, jednak důchodů těch penzistů, kteří si vydělají nad 70 tisíc měsíčně. Důchodce tedy bude mít důchod třeba jen deset tisíc, ale ten se mu zdaní, protože si vydělal za měsíc víc než 70 tisíc. Bude to v podstatě trest za aktivitu. Myslím, že s takovou úpravou by stát před Ústavním soudem neobstál,“ řekla tehdy Právu advokátka Hana Marvanová.
Ústavní soud ale zatím zřejmě žádnou stížnost nedostal. „Podle mých informací takové podání neobdržel,“ potvrdila Právu tisková mluvčí ÚS Jana Pelcová.
Střet v koalici
Novinka měla i dost dramatickou historii. Jediná věta v programovém prohlášení o této záležitosti je totiž jen obecná, aby nikoho nepobouřila, a i politici v koalici ji vykládali různými způsoby.
Strhla se o tom dokonce přestřelka mezi premiérem a ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábek (TOP 09). Ministr záležitost nejprve vysvětloval tak, že všem pracujícím důchodcům bude odebrána základní sleva na dani.
Premiér Nečas ale tehdy Drábkův výklad odmítl a ministra ostře pokáral. „Zájmem této vlády, ale především ministra práce a sociálních věcí by měla být vyšší míra zaměstnanosti, včetně osob v důchodovém věku. Každý, kdo pracuje a odvádí pojistné, je vítaný,“ řekl tehdy Nečas.