Podle ministra Schwarzenberga postoj premiéra Petra Nečase k fiskální unii poškodil Česko. Co říkáte na tento rozpor v české zahraniční politice?

Být panem Schwarzenbergem, takováto silná slova bych nepoužíval. Ve chvílích, kdy premiér Nečas vedl složitá jednání v Bruselu, náš pan ministr zahraničí vystupoval v televizi Prima v pořadu Barbory Tachecí Fakta a řekl tam věty, které – na rozdíl od postoje premiéra Nečase v Bruselu – Českou republiku skutečně poškozují.

Možná že si pan ministr myslí, že se dá nezávazně a jeho roztomilou češtinou říci cokoliv. Na otázku, jak se mu líbí slova Tomia Okamury (před časem ve stejném pořadu), že by mělo dojít ke konečnému řešení cikánské otázky a k vytvoření zvláštního státu pro tyto občany, pan Schwarzenberg odpověděl: „Kdyby našel (myšleno T. Okamura – pozn. V. K.) řešení, tak by to bylo hezký. Pokud pan Okamura ví místo na světě, které by bylo dobrovolně postoupeno, aby to byl životaschopný stát, tak to je zajímavá myšlenka.“

Nedovedu si představit, že by byl jakémukoliv jinému politikovi u nás či v cizině takový výrok prominut. Já ho panu Schwarzenbergovi v žádném případě nepromíjím.

Proto se domnívám, že naši republiku poškodil pan Schwarzenberg, nikoliv pan premiér Nečas.

Premiér Nečas si vaše stanovisko vzal jako jeden z důvodů, proč se k paktu rozpočtové kázně nepřipojit, protože jste avizoval, že byste jej nepodepsal. Je to i váš dnešní postoj?

Premiérovo stanovisko v Bruselu velmi oceňuji a vím, že pro něho nebylo a nemohlo být – v ovzduší bruselských jednání – snadné. Měli bychom mu to připsat k dobru. Přesto mne trochu překvapilo, že v obhajobě svého postoje – asi však jen před českými novináři, nikoliv na summitu – použil jako první argument mé stanovisko. Jsem přesvědčen, že ví sám i beze mne velmi dobře, že je další radikální evropský integrační krok – posun od měnové k fiskální unii – tragickou chybou. Tragickou chybou byl ostatně už vznik měnové unie, což dnes ví snad skoro každý.

Hovořit o této smlouvě jako o „paktu rozpočtové kázně“, jak vy to nazýváte, je mylné. Rozpočtová kázeň – povinnost každého rozumného hospodáře, a tedy i politika – nemá se vznikem fiskální unie bezprostředně nic společného. Tento pakt je založen na předpokladu, že jsou lidé nerozumní a že někdo v Bruselu je rozumnější než oni. To pravda není.

Souhlasíte se třemi důvody, které Petr Nečas uvedl – limitovaná účast nečlenů na jednání eurozóny, malá pozornost ke dluhovému kritériu a zmíněný problém s ratifikací?

Důvody bych formuloval úplně jinak. Neúčast či limitovaná účast nečlenů na jednání eurozóny je zcela irelevantní věc. Nejsme-li členy tohoto klubu, pak jim do toho nemáme co mluvit. V posledních dnech propagovaná myšlenka, zejména od TOP 09 a od ČSSD, že máme být za každou cenu u toho, nemá žádné opodstatnění.

Nevím, co myslíte malou pozorností k dluhovému kritériu. Před týdnem jsem v rozhovoru pro Lidové noviny podrobněji diskutoval problémy a nejasnosti velmi měkkého kritéria 0,5 % HDP jako povolené výše takzvaného strukturálního deficitu státního rozpočtu. Jestli měl pan premiér na mysli toto, pak s ním souhlasím.

Ratifikace bývá problémem jakékoliv demokratické společnosti, pouze v diktaturách s ratifikací problém nebývá.

Jak by podle vás pakt měl vypadat, aby byl i pro vás případně přijatelný?

Já jsem zásadně proti přechodu k fiskální unii, a proto nemám sebemenší motivaci formulovat racionální principy takové unie. Fiskální unie na kontinentální úrovni je absolutním pošlapáním suverenity jednotlivých zemí, což – mimo jiné – naznačují podivným způsobem „uniklé“ výroky některých německých politiků během uplynulého víkendu, kdy de facto navrhovali, aby se Řecko dostalo pod protektorát EU.