Do Česka mají vtrhnout arktické mrazy. Co to vlastně je – arktický mráz? Odkud k nám tak nízké teploty přijdou?

Meteorologie definuje tzv. arktický den, což je den, kdy teplota vzduchu během 24 hodin nevystoupí přes minus 10 stupňů Celsia. Ty očekáváme v tomto týdnu na severovýchodě území od středy, na zbytku území od pátku. Arktické mrazy přinese zesílené studené kontinentální východní proudění, které se bude do Česka dostávat kolem mohutné tlakové výše se středem nad Ruskem.

Jak dlouho mrazy potrvají a ve které oblasti ČR budou největší?

Nyní to vypadá, že mrazy na území Česka budou až do 10. února. Nejchladněji by mělo být na severovýchodě a severu území, tedy v Moravskoslezském, Pardubickém, Královéhradeckém a Libereckém kraji. I v nižších polohách tu bude po ránu minus 25 stupňů Celsia, v odpoledních maximech ke konci týdne minus 14 stupňů. V horských údolích může nejnižší noční teplota od čtvrtka klesat dokonce až k minus 35 stupňům Celsia.

Kdy byly tak silné mrazy naposledy? Jaká nejnižší teplota byla na území ČR naměřena, a kdy?

Podobně silné mrazy panovaly například v zimě 1984/85 a 1996/1997. Nejnižší teplotu vzduchu zřejmě naměříme v horském údolí osady Jizerka v Jizerských horách v nadmořské výšce 855 metrů, rtuť teploměru tam za posledních 30 let klesala nejníže v letech 1985 k minus 41,4 stupně, 1987 k minus 33,9 stupně, 1997 minus 33,7 stupně, 2004 minus 34,1 stupně a 2009 minus 33 stupňů Celsia. V zimě 1984/1985 klesala rtuť teploměru na Jizerce hned devětkrát pod minus 30, v zimě 1996/1997 dvanáctkrát.

V Praze v posledních letech klesla rtuť teploměru k minus 20 stupňům v lednu 2010. Tehdy Praha-Ruzyně hlásila 27. ledna minus 20,4 stupně a v roce 2004 bylo 24. ledna minus 21,2 stupně Celsia. Arktické dny jsou jinak ve střední Evropě v nížinách ojedinělým jevem, vyskytují se zejména v lednu.

Ještě v říjnu a začátkem listopadu bývá v posledních letech poměrně teplo a hezky. A naopak v březnu jsou ještě mrazy a v dubnu také. Čím to je?

Pokud bychom vycházeli z období posledních deseti let, které si nejvíce pamatujeme, potom každý rok přinesl úplně jiný charakter počasí, teplotní výkyvy a nechyběly ani extrémy. To platí i z pohledu kroniky počasí v Čechách, ba i v Evropě.

Podle mého názoru jsou tyto posuny ročního období přirozené, způsobené vpády teplejšího nebo naopak chladnějšího vzduchu do střední Evropy. Příroda si ale stejně nakonec zachová plus minus celoroční teplotní i srážkový průměr.

Budou arktické mrazy doprovázeny i sněžením a větrem?

Žádné sněžení ani zesílení větru neočekáváme. Naopak bude slunečno. Nicméně holomrazy jsou horší v tom, že bude hlouběji promrzat půda a hrozí tak ztráty pro zemědělce u ozimých plodin. Také nám může při slunečné obloze připadat pocitová teplota vyšší a při delším setrvání venku a nevhodném oblečení hrozí omrzliny.