Hlavní obsah

Tuhé mrazy svírající Evropu se rodí až za Uralem

• Aktualizováno
Novinky, jas

Extrémní mrazy, které podle meteorologů na několik nejbližších dnů opanují nejen Českou republiku, ale značnou část starého kontinentu, mají svůj původ daleko za Uralem. Tam se každou zimu utváří rozsáhlá tlaková výše, která se jednou až dvakrát za zimní půlrok rozšíří přes střední Evropu až nad Španělsko či Velkou Británii.

Foto: ČTK/AP

Článek

"Tlaková výše, zasahující do střední Evropy od severovýchodu až východu, u nás způsobí vyjasnění oblohy a uklidnění větru. Jestliže předtím sněžilo a vyskytuje se proto sněhová pokrývka, začne se zemský povrch rychle zbavovat svého tepla vyzařováním neboli radiací do atmosféry," popsal situaci mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Petr Dvořák.

V takovéto konstelaci pak mohou teploty už během jediné noci klesnout i o několik desítek stupňů Celsia. Pokles teplot ovlivňuje rovněž reliéf území.

Nejchladněji bývá v mrazových kotlinách

"Vzduch se totiž chová v mnoha ohledech jako voda. Když rapidně chladne, roste jeho hustota a tedy specifická hmotnost - chladnoucí vzduch je čím dál těžší a stéká i po docela mírných svazích dolů do údolí, kde se pak hromadí a dál chladne, přikrmován dalším a dalším přitékajícím studeným vzduchem ze svahů," přiblížil Dvořák důvody, proč bývá nejchladněji v údolích.

Foto: Český hydrometeorologický ústav

Jak vznikají silné mrazy

Meteorologové nazývají tato místa mrazovými kotlinami. Mezi nejznámější patří osada Jizerka v Jizerských horách či šumavské slati v okolí Kvildy a Modravy. V těchto místech se lze s ranními mrazíky setkat i v letních měsících.

"Třeba na Jezerní slati na Šumavě jsou umístěny dvě meteorologické budky s výškovým rozdílem jen několika metrů, ale za těchto povětrnostních situací je mezi nimi teplotní rozdíl i více než deset stupňů Celsia," přiblížil Dvořák.

Foto: Český hydrometeorologický ústav

Jak vznikají silné mrazy

Pokud ovlivňuje počasí právě tlaková výše z východu, klesnou v údolí Vltavy teploty vzduchu například k minus 15 stupňům, ale na Jezerní slati nebo na Jizerce může teplota klesnout i hluboko pod minus 30 stupňů Celsia.

Jak Dvořák neopomněl připomenout, "občasné silné mrazy patří ke koloritu naší zimy stejně, jako zimy na blátě jednou za pár let". "Nemá smysl se nad tím pozastavovat a divit se tomu," uzavřel.

Nejnižší teploty
Nejnižší zaznamenaná teplota na Zemi vůbec činila -89,2 °C na Antarktidě 21. 6. 1983, v Asii v ruském Verchojansku -67,8 °C dne 7. 2. 1892, v Evropě -55 °C v Ust Šugoru v Rusku, v Severní Americe -63 °C ve Snagu na Yukonu 3. 2. 1947, v Africe -23,9 °C v Maroku 11. 2. 1935, na našem území -42,2 °C v Litvínovicích (okres České Budějovice) 11. 2. 1929
zdroj: ČHMÚ

Reklama

Výběr článků

Načítám