"Měli bychom tam být slyšeni a hlavně, abychom mohli také sledovat, co se děje," vysvětlil požadavek České republiky i dalších zemí stojících mimo eurozónu Schwarzenberg, který o vznikajícím paktu hovořil v pátek s kolegy z EUBruselu. Rozhodnutí o tom ale v pátek nepadlo, zůstane až na šéfy států či vlád.

Státy stojící mimo eurozónu se chtějí eurosummitů účastnit, nikoli na nich spolurozhodovat. Argumentují hlavně tím, že rozhodnutí eurozóny mají dopad i na ně. Navíc se některé z nich, jako i ČR, v přístupových smlouvách zavázaly euro přijmout, ač pro to není žádný časový harmonogram.

Jde i o půjčku pro MMF

Zmiňovaný pakt, v němž se právě i tato otázka řeší, bude mít podobu mezivládní dohody, nikoli smlouvy pro celou EU. Tuto možnost zablokovala Británie, která také jako jediná dala jasně najevo, že se paktu účastnit nehodlá.

Pakt by měl zpřísnit rozpočtový dohled v EU a zajistit účinnější vymáhání dohodnutých fiskálních pravidel. Platit by měl pro členy eurozóny. Ostatní státy EU se k němu ale mohou připojit, ovšem jeho ustanovení by pro ně platila až po zavedení společné evropské měny.

Připojení k půjčce musí oznámit Nečas

Česká vláda tento týden podmíněně souhlasila s připravovaným dokumentem. Zda se k němu připojí, ale rozhodne až podle finálního textu, který ze summitu vzejde. Pakt by pak bylo podle ní ale také třeba ratifikovat ústavní většinou v parlamentu či referendem. [celá zpráva]

To, zda by měl premiér Petr Nečas oznámit rozhodnutí o připojení ČR k paktu už v pondělí, nechtěl ministr příliš komentovat. "To je na něm. Nebudu se vyjadřovat k tomu, co udělá pan premiér," řekl. "Já bych to samozřejmě podepsal, to jsem už několikrát pravil," dodal v reakci na dotaz, jak by postupoval on.