Ústavní výbor Evropského parlamentu nebyl ve čtvrtek schopen rozhodnout o zprávě, která EU nedoporučuje, aby souhlasila s žádostí ČR připojit tuto výjimku k již ratifikované Lisabonské smlouvě jako protokol. Tento "český" protokol by měly členské státy schvalovat souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie v příštím roce.

Evropský parlament má v české žádosti jen konzultační roli. Rozhodnutí o tom, zda se návrhu vyhoví či nikoli, je na zemích EU.  Protokol má pak údajně zaručit ochranu před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR.

Lídři států s výjimkou souhlasili

Počítá se s tím, že "Klausovu výjimku" budou státy na základě dohod lídrů z roku 2009 schvalovat souběžně s ratifikací přístupové smlouvy s Chorvatskem, avšak její součástí nebude. Parlament má sice jen roli konzultační, avšak přesto se nejprve musí nějak vyjádřit. Až poté mohou dát země tomuto scénáři definitivně zelenou.

"Čelíme nyní právnímu rébusu. V parlamentu není žádná většina ani pro, ani proti českému protokolu," řekl v prohlášení liberální britský europoslanec Andrew Duff, který je autorem zmiňované zprávy. Hlasování o ní v ústavním výboru skončilo remízou 11:11. Zpráva výboru má být podkladem pro rozhodování celého zákonodárného sboru. Bez jeho vyjádření nemohou hlavy států a vlád pokročit kupředu, doplnil Duff.

Podle parlamentních procedur to, že hlasování skončilo patem znamená, že buď bude muset Duff zprávu přepracovat a předložit znovu, nebo ji bude muset připravit nějaký jiný zpravodaj. To by pak za následek mohlo mít, že se odloží konečné rozhodování o "výjimce" na úrovni šéfů států a vlád, které se předběžně plánovalo na březen.