Původně eurozóna žádala půjčku ve výši skoro 90 miliard korun. Vláda Petra Nečase (ODS) se ale zdráhala takovou částku poskytnout, a to včetně ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) zastávajícího ve vládě integrační proud.

EU kromě půjčky žádá po státech eurozóny, aby podepsaly novou smlouvu o tzv. fiskální unii, v jejímž rámci by Brusel kontroloval státní rozpočty jednotlivých zemí a dohlížel na jejich fiskální disciplínu. V případě porušování pravidel by mohl Evropský soud vymáhat sankce.

Ministři také podmíněně odsouhlasili evropskou smlouvu o kontrole rozpočtů zemí eurozóny. Podle informací ČT se ale musí nejprve dojednat nevyjasněné body smlouvy, a poté ji buď ústavní většinou potvrdí parlament, nebo referendum.

ČSSD schválení půjčky na pomoc eurozóně uvítala
„Soc. dem. se domnívá, že tato půjčka je signálem faktu, že jsme součástí EU a jako ČR musíme mít zájem, a máme zájem na tom, aby se dluhová krize v Evropě vyřešila bez dopadu na hospodářský růst. To znamená, je to výraz určité solidarity, kterou ČR na sebe vzít musí,“ řekl ve středu Právu šéf soc. dem. Bohuslav Sobotka. ČSSD ocenila, že ČR místo původně požadovaných takřka 90 miliard nakonec půjčí nižší sumu, téměř 38 miliard korun. „Vítáme jako soc. dem. snížení částky oproti sumě, která byla původně požadována ze strany Evropské komise,“ uvedl Sobotka.

Výsledek kompromisu?

Půjčky a nové smlouvy o ekonomickém fungování eurozóny jsou stěžejními body plánu, který má pomoci euru z vleklé krize. Zdrženlivě se vůči podpisu smlouvy i půjčkám stavěly především ODS a VV, které preferují vyvolání referenda. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg ale prohlásil, že ve vládě, která se nebude podílet na dění v eurozóně, nechce být. Jeho odchod by zřejmě znamenal i rozpad koalice. Schwarzenberg ale zdůraznil, že má v záloze kompromisní řešení, které by rozkolu ve vládě mohlo předejít.

Nová evropská smlouva se bude týkat ČR až ve chvíli, kdy se přidá do spolku zemí platících eurem. Přijmout euro se Česko sice zavázalo při vstupu do EU, ale v nejbližších letech nebude vstup do eurozóny na pořadu dne.

Pokud bude o nové smlouvě rozhodovat parlament, bude záležet zejména na postoji koaličních partnerů. Sociální demokraté již deklarovali, že by pro ni ruku zvedli i bez souhlasu plebiscitu.

Dlouhá trať

TOP 09 se podmínka souhlasu ústavní většinou příliš nezamlouvá a při hlasování ve vládě o tomto bodu se zdržela hlasování, protože údajně požadovala souhlas jen prosté parlamentní většiny. Přesto vláda svůj postoj zmírnila, jelikož ještě minulý týden si ODS a VV odhlasovaly, že referendum bude kvůli nové smlouvě či k přijetí eura nutné. Referendum by zřejmě v době utahování opasků znamenalo pro novou smlouvu konec.

Pro schválení ústavní většinou je třeba podpory tří pětin poslanců a senátorů. Proevropské ČSSD a TOP 09 disponují ve Sněmovně 97 hlasy, chybí jim tak 23 hlasů. V Senátu mají dohromady zastoupení 46 senátorů, s hlasy lidovců by však na ústavní většinu za současného složení Senátu dosáhly.

Veřejná diskuze o nových závazcích se zřejmě potáhne ještě v příštím roce. Prezident Václav Klaus už totiž prohlásil, že novou smlouvu nikdy nepodepíše. Formální ratifikace tak zřejmě bude až na jeho následovníkovi, což se zřejmě odrazí i na prezidentských volbách a případné kampani.