Takové praktiky ale nemohou podle názoru Nejvyššího správního soudu (NSS) obstát, vstupným se totiž rozumí souhrn financí, jejichž zaplacením je podmíněný vstup na akci, ať je nazýván jakkoli.

„Za vstupné je třeba považovat to, co jako podmínku účasti vnímá účastník akce, a nikoliv to, co jako vstupné označí pořadatel akce,“ uvedli soudci NSS.

Podle nich není rozhodné, zda účastník akce zaplacením této částky získal pouze možnost vstoupit a účastnit se akce, nebo zda po zaplacení obdržel kromě samotného vstupu nějaké další hmotné či nehmotné statky.

„I v případě akcí, na nichž se formálně zaplacení vstupného nevyžaduje, ale účast i je podmíněna nákupem určitého zboží nebo služeb, je nutno finanční částky zaplacené za takové zboží nebo služby považovat za vstupné pro účely zákona o místních poplatcích v plné výši,“ dodala mluvčí NSS Sylva Dostálová.