Ještě před dvěma lety hodnotili lidé situaci ve školství téměř čistou trojkou, o rok později se průměrná známka snížila na 3,13. Za loňský rok už z toho vyšla s hodnocením tři minus.

Podle názoru dotázaných se loni zlepšila jen péče o bezpečnost občanů, lidé ji kvitují známkou 3,18. Mírně se pak podle průzkumu zhoršila úroveň slušnosti v mezilidských vztazích, z roku na rok se ale průměrná známka snížila jen o čtyři setiny na 3,54.

Vnitropolitická situace získala nejhorší hodnocení od roku 1998, kdy si stejně jako nyní vysloužila známku 3,83. Z kopce to jde i v případě hodnocení činnosti politických stran, známka 3,76 je vůbec nejhorší v historii.

Vývoj hodnocení stavu jednotlivých oblastí na škále od 1 do 5
 19952000200520102011
Péče o bezpečnost občanů43,663,423,253,18
Slušnost ve vztazích mezi lidmi3,633,553,533,53,54
Vnitropolitická situace2,983,623,383,633,83
Činnost politických stran3,053,333,383,653,76
Možnost uplatnit své schopnosti2,612,822,823,013
Vyhlídky do budoucna3,033,363,183,413,56
Sociální jistoty3,73,753,833,843,97
Rozvoj demokracie2,82,842,893,163,26
Možnost ovlivňovat veřejné dění3,553,523,313,713,71
Kvalita zdravotní péče-2,993,083,143,23
Situace ve školství-3,073,133,133,5

Hodnocení možností uplatnit své schopnosti zůstalo za rok prakticky na svém, tedy na čisté trojce. Zhoršily se však podle respondentů vyhlídky do budoucna, kterým lidé přisoudili známku 3,56. Oblast sociálních jistot vyšla z celého průzkumu nejhůře, dostala skoro čistou čtyřku. Všechny tři oblasti mají opět nejhorší hodnocení v novodobé historii.

Nejinak je tomu i v případě hodnocení stavu demokracie a možností podílet se na veřejném dění. Rozvoj demokracie lidé hodnotí známkou 3,26 a možnost ovlivňovat veřejné dění známkou 3,71. Jeden z nejhorších výsledků za posledních deset let zaznamenala kvalita zdravotní péče s 3,23. Hůře na tom byla pouze v roce 2003 se známkou 3,55.

Proč zrovna školství?

Školství prošlo v uplynulém roce významnými změnami, které se neobešly bez kritiky veřejnosti. Zřejmě nejviditelnější byla realizace státní maturity, jejímž provedením ministr školství Josef Dobeš (VV) zaštítil své další setrvání ve vládě. Sám si výsledky státní maturity pochvaloval, avšak sklidil kritiku nejen z řad studentstva ale i od kantorů.

Veřejnost zaujal i svým plánem na plošná testování žáků pátých a devátých tříd, na jejichž základě chce odměňovat jednotlivé školy. Některým učitelům se nelíbí, že v nedávné době byly zrušeny učební osnovy, ale Dobeš je plošným testováním opět vyžaduje.

Obavy budí u odborníků také záměr reformy vysokých škol, která mimo jiné počítá s omezením vlivu akademických senátů ve prospěch politiků a komerčních zájmů. Univerzity varují, že přijdou o svou po staletí trvající autonomii coby „základní podmínku svobodného rozvoje kritického myšlení, která udržuje vzdělanost lidstva navzdory společenským a politickým turbulencím“, jak uvedla Asociace děkanů filozofických fakult ČR. Připomněla také, že oba totalitní režimy minulého století s likvidací autonomie vyrukovaly.

Reforma, Bátora, fondy...

Velké nadšení nebudí ani plán na zavedení školného na vysokých školách. Současný návrh počítá se školným ve výši deseti tisíc za semestr a systémem půjček. Podle kritiků je to příliš vysoká částka a systém splátek je špatně nastaven, jelikož prý z toho nejlépe vyjdou bankovní domy, které budou úvěry poskytovat. Problém by měli mít i talentovaní zájemci o studium, kteří nedisponují dostatečnými prostředky.

Někteří kritici pak tvrdí, že celá reforma je zbytečná, s poukazem na fakt, že vysoké školy prošly během krátké doby dvěma komplexními reformami, jejichž výsledky se zatím nemohly projevit. Nepříznivé ohlasy vyvolává i samotné jednání ministra Dobeše, který do médií vypouští různé nápady, a pak je zase bere zpět. Dokonce na stránkách www.odvolejtedobese.cz vznikla petice vyzývající premiéra, aby Dobeše zbavil funkce.

V očích pedagogů i širší společnosti si Dobeš pohoršil také například zaměstnáním Ladislava Bátory známého krajně pravicovými názory. A zřetelně se do povědomí společnosti zřejmě vryly i problémy, které má školství s čerpáním peněz z evropských fondů.