Druhou možností je všelidové hlasování o samotné smlouvě. Na postupu ratifikace smlouvy se shodla ve středu vláda, navzdory nesouhlasu TOP 09.

„Mezinárodní dohodou mimo vší pochybnost dochází k razantnímu přesunu kompetencí na Evropskou unii,“ prohlásil před poslanci premiér. Smlouva podle něho uvádí opatření nezbytná pro stabilizaci a důvěryhodnost eurozóny, posiluje ale zároveň Evropskou komisi a soudní dvůr.

Současné znění úmluvy například umožňuje vytvořit hlasovací kartel. Když se dva velké státy na něčem dohodnou s komisí, všechny ostatní země budou muset hlasovat s nimi, uvedl Nečas.

Zdůraznil, že je nutné vyčkat na konečné znění smlouvy, která má být platná pro členy eurozóny, další unijní státy by se k ní mohly připojit dobrovolně. Smlouva podle Nečase znamená krok k fiskální a hospodářské federaci.

Podepsání dohody je jen symbolika, řekl Nečas

Smlouvu by bylo možné ratifikovat ústavní většinou i v obou parlamentních komorách. Vláda se ale přiklonila k referendu - může být samostatné, nebo společné s přijetím eura. „Za rozumné stanovisko pokládám druhou možnost,“ podotkl Nečas. Jde o to, že v eurozóně mohou do té doby nastat další změny.

Podepsání nebo nepodepsání dohody by mělo podle Nečase pouze symbolický charakter, nikoli faktický dopad na postavení Česka.

Smlouva o zapojení ČR do rozpočtové unie se totiž ČR bude týkat až ve chvíli, kdy euro jako svoji měnu přijme. Pokud na to nedojde, smlouva pro ČR nemá žádný význam. Smlouva mimo jiné požaduje, aby státy předkládaly své rozpočty ke kontrole Evropské komisi, která má dohlédnout na rozpočtovou odpovědnost. Podobný krok si chtějí poslanci zanést i do Ústavy. Kromě toho by měl na dodržování rozpočtové kázně dohlížet i Evropský soud, který by mohl země za porušování a obcházení pravidel či schválených rozpočtů trestat sankcemi.

Vládě se nelíbí, že Polsko má vyplatit dvakrát méně

Nečas také potvrdil, že vláda je připravena jednat o nižší půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu na záchranu eurozóny než zhruba 90 miliard korun. Kabinet by měl rozhodnout příští středu, aby premiér mohl přednést konečné stanovisko na evropském summitu 30. ledna. Konečné rozhodnutí ale bude na bankovní radě České národní banky, z jejíž rezerv by peníze šly. Podle premiéra se ale nestane, že by vláda byla pro a rada proti.

Pokud by Česko půjčilo 90 miliard, znamenalo by to podle Nečase, že při splnění všech požadavků by byla vůči MMF exponována polovina rezerv banky v eurech. Pokud by Česko půjčilo 90 miliard korun, na obyvatele by to byla 2,2krát vyšší částka, než má půjčit Polsko, podotkl premiér. Zároveň podotkl, že jsou dvě možnosti, jak navýšit rezervy v eurech. Mohou se zmrazit peníze, které chodí z evropských fondů, nebo vláda může vydat v evropské měně část dluhopisů.