Jak se vám líbí, paní vicepremiérko, role koaličního otloukánka?

Je otázka, do jaké míry si o to sami říkáme, do jaké míry tím otloukánkem jsme nezaslouženě. Myslím, že je to tak půl na půl. Rozhodně se ale nechci stavět do role oběti. Jsem si velmi dobře vědoma, že řada karambolů, kterými procházíme, je zasloužených z nezkušenosti, z toho, že se neumíme v politice pohybovat tišeji a nenápadněji poukazovat na výsledky, ale je vždycky velmi vidět hlomozná cesta k výsledku.

Jak byste hodnotila výkon, který jste předvedli kolem církevních restitucí? Někteří vaši kolegové z poslaneckého klubu říkali, že jste se ponížili a že výkon vedení byl k pláči.

Otázka církevních restitucí a míra mediální pozornosti i koaliční debaty jsou zcela úměrné tomu, že se jedná o největší převod majetku od doby velké privatizace. Nám nešlo o to, rozbít parametry, které byly domluveny, ale o to, aby převod majetku byl transparentní. Není žádným tajemstvím, že v okolních státech se vyrovnání státu s církvemi příliš nevydařilo.

Také nám šlo o to, abychom si na restituce dál nepůjčovali. Předpokládám, že zákon Sněmovnou projde, pak rozpočet zatížíme o další dvě miliardy. My jsme chtěli diskutovat, jak najít patřičné úspory. Na tom nevidím nic nelegitimního. Že z toho vznikl obrovský konflikt, je mi líto. Je mi to líto proto, že církve se toho staly obětí. Určitě pro ně není nic příjemného, že když v době, kdy se jiným bere, protože na to stát nemá, jim se peníze dávají, i když to samozřejmě vnímáme tak, že se vracejí.

Musím ale říct, že jsme v jednání o restitucích byli konzistentní od doby, kdy je koaliční pracovní skupina s církvemi projednávala. Naši zástupci měli úplně stejné dotazy, odkud na to vzít peníze, a byli neustále odkazováni na dobu, až to bude řešit vláda. Když jsme to otevřeli ve vládě, bylo nám řečeno, že není co řešit, protože to už vyřešila pracovní skupina.

Na druhou stranu jste podepsali dokument, který počítal s tím, že zákon bude platit od příštího roku. A najednou jste přišli s tím, že chcete výplatu peněz odložit.

My jsme chtěli oddálit výplatu finančního vyrovnání maximálně o rok, protože si neumíme představit, že bychom to přesunuli na příští vlády. Ale pokud ministerstvo financí v jedné větě říká, že nás čeká propad až 50 miliard, ale že najít dvě miliardy není problém a že přihlásit se k trestnímu stíhání ve Švýcarsku o 3,5 miliardy v kauze Mostecké uhelné nepovažuje za nutné, tak se na nás nezlobte, že se po těch miliardách ptáme, protože uvidíte, jak ty miliardy budou chybět.

Dosáhli jste něčeho, nebo jste odešli poraženi?

Odcházíme daleko informovanější ze strany církví. Kardinál Duka nás ujistil, že církve zajistí maximální kontrolu a transparentnost jak převodu, tak majetku. Již zřizují dvě komise, které bych pracovně nazvala právní a dozorčí rada nad převodem a správou nově nabytého majetku i finančních náhrad. Také jsme rozvířili debatu o redukci centrálních úřadů a hledání úspor ve veřejné správě.

Myslíte, že dojde k redukci úřadů, třeba sloučením ministerstev?

Ministerstvo vnitra už za působení Radka Johna zadalo analýzu, z níž jasně plyne, že náklady na veřejnou správu jsou dlouhodobě neudržitelné, a právě rušení některých agend a případné slučování úřadů by bylo cestou, jak situaci řešit.

Myslíte, že v hektické době, kdy se řeší evropská krize, kdy je tato koalice nestabilní, by šlo zrušit ministerstvo, sloučit agendy, vyřešit to personálně?

Neříkám, že se to musí týkat jenom ministerstev, úřadů je tady celá řada, a je to státní správa, ve které se úspory hledat musejí. Nelze úspory nebo příjem státního rozpočtu hledat stále jenom ve zvyšování DPH. My jsme byli připraveni nabídnout i některé z našich ministerstev na rozdělení agendy, ale k tomu vůbec nedošlo.

Chtěli byste vyměnit některé ministry, např. šéfa vnitra Kubiceho?

Za nejdůležitější považuji stabilitu a kontinuitu, ne další změny.

Jak se připravujete na krajské a senátní volby?

Pracujeme na tom, ale jsme bohužel ve fázi, kterou jsme měli mít za sebou na konci roku. Doufám však, že během několika týdnů představíme své kandidáty.

Nemáte problém někoho oslovit, nemají lidé k vaší straně despekt?

Nevím, do jaké míry despekt a do jaké míry strach. Kdo se k nám přiblížil, byl vždy sešrotován. Nikoli naší stranou, ale často veřejným míněním. Spojení s Věcmi veřejnými může někomu připadat jako věc riskantní.

Mezi prezidentem a ministrem zahraničí se rozhořel spor, zda vstoupit do rozpočtové unie. Co navrhujete vy?

Závidím každému, kdo má na tuto otázku jasný názor. Nepochybně má pravdu ministr zahraničí, když poukazuje na závislost našeho exportu na Evropě, ale vývoj ukazuje, že nedopadneme do hřejivé náruče, nýbrž do řady velkých problémů. Zásadní otázka je, zda by Evropský soudní dvůr dohlížel na plnění závazků v našem rozpočtu. To by podle mého bylo prolomení primárního práva. Pak by bylo na místě vytáhnout programové prohlášení vlády, které říká, že v takovém případě by mělo být vyhlášeno referendum. A my ho budeme požadovat.

Celý rozhovor najdete v sobotním vydání deníku Právo.