První je fakt, že jde o ženu, což by ji s převážně mužskými soupeři mohlo pomoci. Za druhé je NěmcováODS známá jako loajální stranička, která se vyhýbá konfliktům. Třetí a zřejmě hlavní výhodou je její dobrý vztah s prezidentem Václavem Klausem.

„Nejspíš by mohla počítat s tím, že by ji prezident v kampani podpořil,“ řekl Právu jeden z vlivných občanských demokratů s tím, že by se k Němcové mohl přiklonit i premiér Petr Nečas.

Němcová se také lépe umístila např. v loňském průzkumu SC&C pro Českou televizi, kdy by ji za prezidentku chtělo 17 procent dotázaných, zatímco místopředseda Senátu Sobotka získal 11 procent.

Coby šéfku Sněmovny Němcovou podle STEM v prosinci kladně hodnotilo 40 procent dotázaných. Sobotka, který byl v minulosti předsedou Senátu, dosáhl svého vrcholu u STEM v červnu 2007, kdy byl populární téměř u poloviny (46 %) lidí. Sobotka už loni na podzim Právu řekl, že objíždí republiku a setkává se jak s občany, tak se stranickými kolegy.

Nečas v neděli zopakoval, že ODS začne kandidáta vybírat až ve chvíli, kdy bude jasné, zda se bude volit přímo, nebo parlamentem. „Ne každý, kdo má předpoklady uspět v přímé volbě, tak je dobrým kandidátem pro nepřímou volbu,“ uvedl Nečas a dodal, že může být i kandidát vhodný pro oba typy volby.

V ODS se mluví o tom, že pro Nečase je z politických důvodů výhodnější přímá volba, v níž by v případě neúspěchu nenesl takovou zodpovědnost, jako u parlamentního vyjednávání.

Nestranický kandidát?

Ve hře přitom je i varianta nestranického kandidáta. Loni ji veřejně přednesl dnes již bývalý šéf poslanců ODS Petr Tluchoř. Místopředseda strany Jiří Pospíšil v září uvedl, že ODS má dostatek dobrých kandidátů. „Na druhou stranu nemohu ani vyloučit, že debata nakonec vyústí k tomu, že bude podpořen nestranický kandidát,“ řekl tehdy Právu.

Obdobně v pondělí mluvil i poslanec ODS Marek Benda. Podle něho by strana v případě parlamentní volby měla najít konsenzuálního kandidáta, nicméně by jím byl straník. U přímé volby je třeba hledat výraznou osobnost.

„Je možné samozřejmě diskutovat i o tom, že bychom postavili někoho nadstranického, ale musela by to být jasná a nezpochybnitelná postava a přitom pravicově orientovaná,“ řekl Právu Benda s tím, že však nikoho takového nevidí.

Naopak poslanec a končící šéf pražské ODS Boris Šťastný preferuje vyprofilovaného stranického kandidáta. „Osobně po zkušenostech s takzvaně novými nestranickými tvářemi už nikdy nebudu něco takového podporovat,“ řekl Právu se zjevnou narážkou na pražského primátora Bohuslava Svobodu.

Kritizovala Dalíka i Kocourkův „odklon“

Sobotka má v ODS pověst občasného rebela. Již v době, kdy stranu vedl Klaus, čas od času s jeho stylem vedení nesouhlasil. Když Klause v roce 2002 nahradil Mirek Topolánek, patřil jeho kolega ze Senátu Sobotka k jeho stoupencům. Na jaře 2010 to byl však právě Sobotka, kdo vyzval Topolánka, aby zvážil setrvání v čele strany, a tím odstartoval jeho pád.

Němcová se příliš do stranických půtek nepouštěla. Výjimkou byla opakovaná kritika Topolánkovy pravé ruky, lobbisty Marka Dalíka. Loni Němcová zjevně svým výrokem v médiích nepotěšila Nečase, a to v souvislosti s nepovedenou tiskovkou dnes již bývalého ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS), který se neúspěšně snažil vysvětlit, proč podle svých slov „odklonil“ 16 miliónů z účtu, aby se nestaly předmětem rozvodového řízení. Němcová tehdy uvedla, že pokud Kocourek věc nevysvětlí, měl by odejít. Nečas následně pro Právo řekl: „Paní místopředsedkyně Němcová na grémiu vzala svá slova zpět.“

Zatím posledním možným kandidátem ODS je senátor, známý herec populární například ze seriálu Četnické humoresky Tomáš Töpfer, kterého zmínil senátor Jaroslav Kubera. Töpfer na dotaz Práva reagoval stručně: „Volba je až v roce 2013.“