Článek
Nečas označil Klausovu řeč za státnický a skutečně prezidentský projev, který byl založen na analytickém myšlení. Zaujala ho míra realismu.
"Pan prezident odmítá falešný optimismus i falešné sliby na straně jedné, a strašení ekonomickou apokalypsou na straně druhé. Velmi souhlasím s jeho apelem na odpovědnost každého z nás a jeho volání po podpoře schopných, nadaných a pracovitých," uvedl premiér.
Něco řekl, ale ne vše míní Sobotka
Klaus podle šéfa ČSSD "přes velkou obecnost" projevu toho z pravicových politiků řekl o budoucnosti země zatím nejvíc. Sobotka prezidentovi vytkl, že mluvil o potřebě reforem, aniž zmínil nutnost jejich spravedlnosti a sociální únosnosti.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka
Podle předsedy ČSSD také nelze paušálně odsoudit jako sobecké "nátlakové skupiny" ty, kdo protestují proti chybám vládní politiky. "Příčiny nespokojenosti občanů souvisí s nesplněnými sliby pravicových vlád, jejich arogantním způsobem komunikace a bezohledným charakterem reforem," uvedl šéf ČSSD.
Na rozdíl od Klause, podle něhož se nenaplnila nerealistická očekávání spojená se vstupem do EU, se Sobotka domnívá, že většina těchto očekávání splněna byla - ekonomický růst, příliv investic, možnosti práce či studia v zahraničí.
Pozitivně naopak vnímal projev první místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož Klaus "neskrýval realitu a přitom hledal povzbuzení pro východiska". Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg projev nekomentoval. Uvedl, že je v zahraničí a nemohl jej vyslechnout.
Podle předsedy VV Radka Johna vystihl Klaus dva ústřední problémy - potíže eurozóny a rozštěpenost české veřejné scény. Jeho řeč vnímá John jako apel ke koalici, opozici i zájmovým a stavovským organizacím.
Předseda VV Radek John
Klaus podle vicepremiérky Karolíny Peake (VV) správně připomenul, že "budoucnost ČR není v institucích, EU nebo politických stranách, které vytvářejí nejrůznější očekávaní, ale v každém z nás".