„Léto to přečká v lánech vzrostlé řepky či kukuřice, kde to nevidíte, po sklizni zmizí všechno do lesa,“ dodal Venhoda.

S odstřelem divočáků to podle Miroslavy Pospíšilové z teplického mysliveckého spolku přitom bude letos zvlášť složité. Kvůli nadměrné úrodě žaludů a bukvic nemigrují jako v minulých letech a téměř nevycházejí z lesa. Tam jsou přitom před myslivci v bezpečí.

„Černou zvěř střílíme především za tmy na louce, kam ji lákáme na hromady pamlsků od kukuřice po jablka či tvrdé pečivo. Divočáci ale letos nemají potřebu na takzvané vnadiště chodit, protože mají dostatek potravy v lese,“ řekla Právu Pospíšilová.

Chutnají jim žížaly

Své o nezvaných hostech mohou vyprávět především zahrádkáři. „Rozrývají nám celé plochy v otevřeném sadu, zůstanou po nich hluboké a široké lavóry. Do zahrady se dostanou tak, že rypákem zvednou drátěný plot,“ postěžovala si Právu zahrádkářka Karla z brněnské čtvrti Obřany. A to navzdory úrodě žaludů a bukvic. Chtějí si totiž pochutnat i na něčem jiném.

Jak řekl Právu jednatel Okresního mysliveckého spolku Příbram Milan Kubů, kromě rostlinné stravy divočák potřebuje i živočišnou část stravy. „Takže vyhledává žížaly nebo myši a může se stát, že rozryje zahrádkářkou kolonii nebo golfové hřiště, zvlášť když někde sousedí s lesem,“ upozornil myslivec Kubů.

V Ústí nad Labem divoká prasata už tradičně ničí zejména ploty a zahrady v okrajových čtvrtích. Už loni město nechalo instalovat na řadě míst pachové ohradníky, které mají zabraňovat vnikání prasat do zástavby.

„Stejně jako je nějaký člověk na maso a jiný na sladké, tak láká některé divočáky vůně zralého ovoce. Zahrádkáři své přebytky přehodí přes plot zahrádkářské kolonie a pak se diví, že to přiláká divočáky, kteří si najdou díru v plotě a řádí i na samotných zahrádkách,“ hájí černou zvěř předseda karlovarského okresního mysliveckého spolku Evžen Krejčí, podle kterého žijí v Karlovarském kraji řádově tisíce jedinců divočáka.

Nahánění ve městě

Zcela výjimečný hon, který evokoval slavnou scénku z filmu Slavnosti sněženek s kancem naháněným mezi domy, se odehrál v pátek 9. prosince v plzeňské okrajové čtvrti Valcha, kterou terorizovalo třicetihlavé stádo divočáků. Prasata zde bez jakéhokoliv respektu k lidem rozrývala zahrádky, ničila ploty, promenovala se po ulicích a ohrožovala řidiče.

Rojnice honců se psy tedy měla divočáky vyhnat z obydlené lokality do nedalekého loveckého revíru, kde už čekali myslivci. Zátah ovšem neskončil příliš slavně – jeden skolený kňour, tři další vzali do zaječích, po ostatních nebylo vidu ani slechu. Nádavkem se podařilo zastřelit dvě lišky. Plzeňská radnice, která akci organizovala, ji nicméně vyhodnotila jako úspěšnou.

Pronikli i na hřebeny Jizerských hor

Na téměř čtyřnásobek stoupl počet odlovených kusů černé zvěře za posledních patnáct let v Libereckém kraji. Zajímavostí je podle lesních hospodářů výskyt značného množství černé zvěře na hřebenech Jizerských hor včetně nejvyšších poloh, kde černá zvěř působí škody mimo jiné ničením hnízd ptáků hnízdících na zemi. Expanze černé zvěře do centrální části Jizerských hor začala přitom teprve před několika málo roky.

„Bylo by vhodné vzhledem ke škodám mimo les, které způsobují, ulovit ročně více divočáků, ale lovecké kapacity jsou omezené,“ vysvětlil karlovarský myslivec Krejčí.
Zemědělci často po mysliveckých sdruženích, jež mají honitby pronajaté, žádají náhradu za škody způsobené divokými prasaty. „Měli jsme třeba případ, kdy divočáci poničili asi dva hektary makového pole a majitel po nás chtěl náhradu 90 tisíc korun. Nakonec jsme to uhandlovali na dvacet tisíc,“ řekl zástupce okresního mysliveckého spolku Opava Vladimír Veselka.

Neřádí jen v Česku

Troufalost divokých prasat neničí jen rolníky a zahrádkáře v Česku. V Bavorsku, zejména v Dolních Francích, si už sedláci doslova z divočáků zoufají. Loni jich zde myslivci ulovili 22 500, ale zemědělcům se to stále zdá málo, neboť škody, které jim černá zvěř působí, zejména na kukuřici a pšenici stoupají.

„Loni se v celém Bavorsku střelilo 62 000 divočáků, což je rekordní počet, ale masivní jsou i naše škody na polích,“ konstatoval okresní prezident rolnického svazu v Dolních Francích Bernhard Weiler.

Zcela jiná situace panuje v Horním Rakousku, kde zemědělce problém divočáků tolik netrápí. „Loni jsme střelili 1336 kusů černé zvěře, což je sice o bezmála čtyři stovky více než v roce 2009, ale situace není rozhodně dramatická. To naši kolegové dolním Rakousku jich mají na kontě za loňský rok 23 000. Je to určitě hlavně strukturou krajiny.

U nás převládají louky a polí s kukuřicí či pšenicí je výrazně méně. Obecně ale sehrává svou roli fakt, že divočákům chybí přirozený nepřítel, například vlk, a jejich počet roste i v lokalitách, kde jich v minulosti bylo méně,“ řekl Právu hlavní biolog hornorakouského Zemského mysliveckého svazu Christopher Böck.